Výchova: základní povely a aportování

Kdo nemáte zkušenost s výchovou, nebudete věřit, jaká je to dřina. Kdo zkušenost máte, jistě mi dáte za pravdu, že naučit poslušnosti a aspoň základům dobrého chování tvory, kteří - co si budeme nalhávat - inteligencí zrovna neoplývají, vyžaduje opravdu silnou osobnost s nadprůměrnou dávkou trpělivosti. To já naštěstí jsem :-)
Výchova k pravidelnému podávání potravy je poměrně snadná, při potřebě mimořádných dávek reagují vychovaní jedinci celkem spolehlivě na povel miniáááu, vyslovený v co nejvyšší tónině. V případě, že toužíte po konkrétním pokrmu, který bohužel není ve vašem dosahu, mohl by se v něm však octnout za přispění vychovávaného individua, doporučuji povel složený jednak z čichání směrem k inkriminované oblasti, jednak z velmi tichého a naříkavého íú.
Další významnou kapitolu pro soužití s dvounohými živočichy tvoří problematika používání pelíšků. Jistě mnozí z vás zaznamenali, že se na vašem území nalézá hned několik pelíšků, které však mají tu nevýhodu, že v nich v noci spí dvounožci. Obsadit toto území je možno dvěma způsoby: můžete zvolit taktiku postupné ofenzívy, kdy daný pelíšek budete okupovat nejprve přes den, a postupně budete dobu pobytu v něm prodlužovat, až dvounožci usoudí, že vyhodit vás z něj by byla čirá tyranie. To je ovšem taktika dlouhodobá a poměrně náročná na nácvik. Druhý způsob obsazení pozic spočívá ve využití povelu vru-vru-vru, který vyslovíte ve chvíli, kdy sedíte vedle postele obsazené ležícím dvounožcem. Nezbytností je přitom andělský výraz, u chlupatějších kolegů jemně načechraná srst. Dvounožec po tomto útoku na jeho city usoudí, že jste roztomilý plyšáček, který se s ním přišel pomazlit, a sám si vás vezme k sobě do postele. V prvních fázích výcviku doporučuji mazlení vydržet, později už je pochopitelně možné zbavit se dotěrného dvounožce hbitým kousnutím menší až střední síly. Zbavovat se dvounožce úplně (tím myslím vyštvat ho z dobytého území) nepovažuji za vhodné zejm. proto, že (1) působí výhřevně a (2) je vhodně anatomicky tvarován, takže se mu dá pohodlně spát na zádech, na zadku, na ramenou, a více ochočeným jedincům i na hlavě.
Pro zpestření dlouhých zimních večerů doporučuji najít si několik koníčků, jimiž se za pomoci dvounožců skvěle pobavíte a budete příjemně naladěni na celonoční skákání spícím dvounožcům na hlavy z pelesti postelí. K aportování jsou někteří dvounožci učenlivější než jiní, a někteří zvláště natvrdlí jedinci hru neustále kazí a přerušují jinými hrami. Základ spočívá v následujícím: vylezete na vysoko položené místo, na němž se nalézá řada drobných předmětů. Když jste si jisti, že se vaše počínání setkalo se zaslouženou pozorností, jemně pohladíte tlapičkou nejbližší drobný předmět a pak ho něžným posunutím shodíte na zem. To má u vychovaných dvounožců ten efekt, že daný dvounožec přiskočí (ve snaze zachytit předmět ještě v letu, což se mu většinou nepodaří), předmět sebere a položí na jiné místo, než odkud "spadl". Po odebrání se dvounožce na původní místo je možno hru opakovat s jiným předmětem. Někteří velmi natvrdlí jedinci (rád bych v tého souvislosti zmínil svého "páníčka", aby se mu dostalo zasloužené popularity) hru neustále přerušují jinými hrami, např. na honěnou, nebo u nás velice oblíbenou hrou "přisámbužetiutrhnuhlavujestlihnedneslezeš", která spočívá v tom, že dvounožec stojící na špičkách vám podává stočené noviny, které jsou velmi vhodné k útočení a sekání drápiskama. Ale jak říkám, to už je jiná hra...

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama