[martina fialova]

ahoj vsem kocicakum,
rada bych se chtela zapojit do tohoto fora, jelikoz jsem novopecenou panickou kocourka sphynxe. Nas Nickousek (tak se jmenuje) je dva roky stary a kastrovany. Sehnala jsem ho nahodou pres veterinare ke kteremu chodi i Karolina Leitnerova..........no to je na dlouho. Chtela byh se s vami podelit o emoce, ktere diky tomuto nahackovi ma nase cela rodina. Nicka jsme prinesli domu kde poletuji dve deti, jeden manzel a jedna fenka anglickeho bulteriera (11 mesicu). Ze zacatku byl kocourek plachy a stale zalezly na polici, ani jeho dvoumetrove splhadlo se mu nezdalo dosti bezpecne. Na zem seskakoval pouze vecer, kdyz vedel, ze je pes zavreny na svem miste.......................dnes po 10-ti dnech je nas Nickousek vladcem tvorstva. Celou rodinu si prizpusobil k obrazu svemu, manzel se nesmi v postely moc vrtet, jinak si lehne primo na jeho krk a ne vedle tela. Deti nesmi moc ryhle behat, jinak se hned zapoji a schodi vse co mu stoji v ceste a ukose vsem plysakum, ktere nejde neuklizene, ouska a nosanky. Fenku necha byt, ale v momente kdy dojde na krmeni, tak nas Nick vyzene psa na misto sezere mu par soust z misky a teprve pak se vrhne na svoje. Pri nasem jidle nas dvounozcu, sedi na sedacce a mnouka tak dlouho dokud mu nedame na talirek, ktery je urceny pro panenky, aspon trosku ochutnat.
Zkratka Nickousek je nase rozmazlene zlaticko, ktere vladne nasi rodine a my se mu radi podrizujeme, protoze on nas vzdy odmeni uzasnymi pusinkami, vrnenim a ruznymi variacemi ktere predvadi, kdyz vykonava svou potrebu. Neni den, kdybychom nebreceli smichy