[KataV]

Ahoj všichni, rozhodli jsme se pořídit Gemmísce kamarádku - aby nebyla přes den sama, protože jsme dlouho v práci a ona nás pak vítá jako pejsek, chodí za námi jako pejsek, tak jsme usoudili, že by jí třeba s další kočičkou mohlo být i méně smutno když nejsme doma.
Protože Gemmísce byly v září 3 roky, vybrali jsme koťátko - mělo by k nám přijít ve věku cca 12. týdnů. Chtěla bych jim co nejvíc usnadnit nové seznamování, tak prosím o radu, jestli postup, který bych "spáchala" by neudělal více škody, než užitku - případně i čím to vylepšít
Napadlo mě, že poprosím paní chovatelku o nějaký polštářek, nebo nějakou jinou oblíbenou věc té malinké nové kočičky, který bych cca týden-14 dní před přivezením princezny umístila k nám do bytu, aby si naše stávající královna zvykla na nový pach. Asi bych je první odpoledne/noc nechala v oddělených pokojích a další den za pomoci Felliway do zásuvky(syntetické kočičí pyžma z obličejových žlázek - tzn. měly by se obě cítit v pohodlí a bezpečí) bych je začala seznamovat. V případě velkých mocenských bojů mám ještě v záloze kozlíkové kapičky... - myslíte, že to zvládnou ???

[Pomněnka]

Zdravím,
podle mých zkušeností si situaci vždy kočky mezi s sebou vyřeší samy, a to nejlépe bez zasahování a asistence jiných. Já bych k nějakým podpůrným prostředkům a jiným sáhla až v případě, že by se situace stávala neúnosnou či jinak nezvladatelnou, ale to je můj názor s Feliway nemám zkušenost. Důležité je, aby nové kotě dostalo "pach" nového domova, a k tomu dojde až časem... Kozlíkové kapky nevím jestli by nějak pomohly v tomto případě.
Určitě je dobrý nápad přinést s spolu s novým kotětem např. ten polštářek či jinou věc, na kterou je zvyklé jako i neměnit stravu z původního domova.
Hodně štěstí a radosti s novým přírůstkem do rodiny, kočičky to určitě zvládnou

[April]

Souhlasím s Pomněnkou, že opravdu není zapotřebí zpočátku do nově vyvíjejícího se vztahu koček zasahovat, příp. rovnou nasadit nějakou podpůrnou terapii.
Je lepší nechat je si to vyříkat, sice se většinou doporučuje nechat kočky zprvu "odděleně" např. přes dveře, ale ono v praxi to moc proveditelné není, a dle mě, když je dáte dohromady, budou syčet, když je oddělíte, budou se k sobě snažit dostat.
Takže Gemmískovi vyprávějte hodně o tom, že bude mít kamarádku/da, přivezte si novou kočinku nejlépe v pátek, nebo si rozhodně vemte nějaký den volna, abyste mohli pozorovat a sledovat seznamování. Nebojte se příp. syčení či vrčení, ježení se a občas projevů, kdy si člověk řekne, že je to minimálně drsné ... kočky si umí někdy vyříkávat svou pozici z lidského úhlu pohledu docela tvrdě, nicméně to většinou vypadá hůř, než to je.
Nemyslím ale, že by se bylo čeho obávat, někdy je seznamování rychlé, někdy potřebujou kočky víc času. Není v tom opravdu co zkazit a navíc - stejně není ve vašich silách to sbližování jakkoliv ovlivnit.
Člověk míní, život mění a kočky si dělají, co chtějí

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Věra Ľuptáková]

[quote="KataV"]Ahoj všichni, rozhodli jsme se pořídit Gemmísce kamarádku - aby nebyla přes den sama, protože jsme dlouho v práci a ona nás pak vítá jako pejsek, chodí za námi jako pejsek, tak jsme usoudili, že by jí třeba s další kočičkou mohlo být i méně smutno když nejsme doma.


Já jsem přivezla našemu kocourovi kamarádku, když jemu byl právě rok. Byl ale silně dominantní, generáloval i našim dvěma fenkám, takže jsem se trochu obávala. Kočičku(5 měsíců) jsem přivezla, pustila jí z přepravky a ona seděla a rozhlížela se. Přišel Jaffa. Nejprve dlouze zíral, potom podivně položil ouška a strašně dlouho na kočičku "mluvil". Bylo to trochu smutné, trochu výhružné. Skřehotal, mňoukal, kvílel, trochu bručel, trochu poštěkával. Byl strašně vážný. Kdo ví, co jí říkal? Bylo to komické, ale zárověň i dojemné, protože to byla taková zvláštní kocouří řeč, takové prapodivné zvuky. Občas při tom zvedal přední tlapku a snažil se na kočičku sahnout. Stály jsme s dcerou jako opařené. Čekaly co bude. Nic. Jen jí to všechno pověděl, potom šel na své křeslo a už jen pozoroval. Nikdy jí neuhodil, dokonce jí ani nijak bláznivě nehonil. Řekla jsem mu, než jsem pro Haničku jela, že mu jedu pro nevěstu. Asi si to vzal k srdci
_________________
Věra Ľ.

[KataV_]

Tak takovehle seznamovani by se mi libilo:-)

[Ivana1]

[Alena]

Podle mých zkušeností opravdu dominantní kočka nebo kocour nemá s přijetím nového člena smečky žádný problém. Berou nově příchozího jako dalšího poddaného kterému mohou vládnout a nemají potřebu mu svou sílu ukazovat zbytečnými šarvátkami. Spíš mohou nastat problémy u plachých kočiček, které si nejsou jisté svým postavením. V takových případech je opravdu důležité ukázat že se pro původní kočku příchodem nového koťátka nic nemění, měla by mít přednost při krmení i mazlení a za pár dní nebo nanejvýš týdnů se situace srovná.

[KataV]

Ahoj, vsem vam moc diky za rady - prestala jsem hystercit a vypada to, ze jsme to zvladli:-) nechala jsem "holky", aby si spolu vsechno hezky vysvetlily samy. Uz jsou spolu skoro 14 dní a bez urazu a relativne v klidu. Prvni tri dny byly sice krusne - nase motorova pila Gemmisek prestala uplne vrnet a hoodne trucovala - ona se ani nehadala, ona proste odesla z mistnosti a hrozne litostive knikala... Kotatko je totiz velice zive, hrave a rozhodne se nenecha diskriminovat od nekoho, kdo je proste jen docasne vetsi:-)
Dneska se nam tu uz vali Gemmisek jako sud (ona totiz vzdycky sezere vsechno zradlo pro kotatko pokud mozno sama, takze ja porad jen doplnuju, aby melo i kotatko co papat). Obcas cvicne podnikne vypad jako z recko-rimskeho zapasu a zalehne kote, ktere se srdnate brani. Jinak uz ale holky vrni obe dve, spi s nami v posteli a vzajemne se myji.
Na zadnou velikou lasku to zatim nevypada, ale uz se zacinaji tolerovat.

Takze nastesti zadny katastroficky scenar ve forme curani a kakani vsude, chybejici ocicka a ouska nebo neprekonatelne deprese se nekonal:-). Minimalne zatim... Doufam, ze uz ani konat nebude...