[Dagmar]

Asi před týdnem jsme si přivezli z útulku dvě malá, max. 4měsíční koťátka - mouratou Suzi a černou Elsu.
Suzi si zvykla snad hned po první noci. S Elsou jsou však stále problémy, má trochu průjem (ten řešíme dietou a Smectou od paní doktorky), ale hlavně se stále častěji stává, že se vyčůrá mimo záchůdek (peřiny, koberec apod.). Včera došlo i na hovínko na koberci. Nevíme si rady, jak jí to odnaučit.
Může nám někdo poradit? Čím to může být, když Suzi je naprosto v pohodě, vše dělá tak, jak má - zkrátka vzorné, hravé kotě. Elsa je samotářská, někdy si hraje se Suzi, s námi moc ne, pořád se dost bojí.
Prosím, poraďte!

[Alena]

Suzi je ještě malé kotě a tak má na občasnou nehodu nárok. Navíc je tady problém s průjmem. Každé kotě je jiné, sama mám při odchovávání koťátek zkušenost že některá začnou chodit na záchod prakticky hned a bez problémů a jiným to trvá trochu déle. Taky jim začátku dělá problémy záchůdek najít, proto maji koťata omezený pohyb a v jejich prostoru mám několik záchůdků. Takže bych vám doporučila na pár týdnů kočičkám omezit volný pohyb po bytě a do místností kde jsou peřiny (mimochodem já mám kočky dospělé, ale peřiny si bez dohledu nechat netroufám, do ložnice kočky pouštím jen tehdy když jsou lůžkoviny bezpečně schované), koberce apod. je puštějte jen pod vaším dohledem. Ve větším bytě se kotě totiž hůř orientuje a nemusí záchůdek hned najít. Takže nechte kočičky třeba v předsíni a nechte jim tam třeba i více záchůdků, misky s krmením a vodou a nějaký pelíšek. Když budou obě kočičky spolehlivě chodit na záchůdek tak jim můžete volný prostor postupně rozšiřovat.

[Tina]

[Dagmar]

Moc děkuji za rady, ale vývoj jde mílovými kroky vpřed a problém s čůráním už je dávno zapomenut - Elsa už chodí svědomitě na záchůdek a je v tomto směru úplně vzorná.
Máme ale jiný problém. Mírný průjem má co jsme si ji přivezli. Nejsme ale zkušené chovatelky, a tak si nejsem jistá, jak velký problém to je. Hromádka v záchůdku je většinou o dost měkčí než výtvor, který vyrábí Suzi. Někdy je to úplně beztvaré, jindy se to snaží držet tvar. Někde jsem četla, že hovínko od zdravé kočičky nepáchne, to Elsino ale jo. Chodíme k paní doktorce, ale její snaha zatím moc velký efekt nemá. Elsa už spořádala dva pytlíčky Smecty, nějaká antibiotika a pochutnává si na Probicanu. Už tři týdny nejí nic jiného než vařené kuřecí s rýží. Je neustále při chuti, jí mnohem víc než Suzi, už má bříško jako balón. Taky se jí objevily v srsti strupy (nebo jak to nazvat) - srst zřídne a kůže pod ní zhrubne, ale asi to nesvědí - neškrábe to. Má to nejvíc na oušku, kolem oka, na tlapce a taky na boku. Paní doktorka vzala vzorek a doufám, že v pátek budeme vědět, co to je.
Ten průjem nám ale dává dost zabrat. Musíme koťata krmit zvlášť, což při jejich rychlosti pohybu je někdy problém oddělit je od sebe a zavřít každou do jiné místnosti s jiným obsahem misky. Moc ráda bych, aby Elsa už byla zdravá. Pomalu si na nás zvyká - nejraději má mojí dceru, kterou už několikrát pořádně oblízala. Já jsem za trapiče, který do ní cpal ty odporné prášky. Raději ale sedává na okně a pozoruje cvrkot venku. Se Suzi pořádají honičky po celém bytě, perou se o hopíka, kterého mají nejraději.
Poradí mi někdo, jestli se neplaším zbytečně moc a chce to jen trpělivost. Jako nezkušené chovatelky jsme vlítly rovnou do takových starostí o naše mrňátka a jsme plné nejistoty, jestli je opatřujem dobře.

[Filip]

[A.]

[Dagmar]

Strašně moc děkuji za rady. Poznala jsem, že se mé myšlenky ubírají přinejmenším správným směrem. Strašně nerada bych to zakřikla, ale zdá se, že Elsa už třetí den vyrábí ty správné bobečky. Dnes micinky dostaly poprvé granulky - kotěcí Hills - doufám, že až přijdu domů, nebudem v tom lítat znovu. Myslím, ale že je potřeba vyzkoušet všechno, každé číče sedne asi něco jiného. Jsem moc ráda, že se to začíná rovnat, protože nám dělalo starosti Elsino bříško. Zdálo se dost nafouklé, ale jak ustoupil ten průjem, začíná se i bříško rovnat do normálu.
A strupy? Nejsou velké - největší má za ouškem a zatím se zdá, že se minimálně nezvětšují - mažeme Imaverolem, ale výsledky testů z laboratoře zatím nejsou. Počkám, co tam vypěstovali a co nám poradí na veterině a uvidíme.
Hlavně, že jsou obě holky veselé, hravé kočičky. Jsou to naše úžasná zlatíčka. Každé ráno v 6 hodin sedí za dveřmi ložnice a mňoukají, že už by si daly snídani. Také mají konečně novu zábavu - skoro 2 m vysoké šplhadlo, škrabadlo a odpočívadlo. Zatím ho používají zejména pro skákání z jednoho patra na druhé, až mám strach, že spadnou. Sem tam si na něm i zdřímnou. Škrabání jim zatím jde lépe na křesle, ale trpělivě koťátka odnášíme ke škrabadlu, a máme ohromnou radost, když si párkrát škrábnou.

[A.]

[Anonymní]

Paní A, moc děkuji za rady a povzbuzení. Vaše rady jsem využila - přešli jsme na normální stravu - granule - a je po průjmu - doufám, že definitivně. S těmi stroupky je to však horší. Už je to jasné - je to plíseň. Docela nás to vzalo, stále jsme doufali, že to nebude tak vážné. Mám z toho docela dost velkej strach. Manžel je dost nemocný a tak se bojím, aby to od Elsy nechytil. U něj je každé léčení na strašně dlouhé lokte s mnoha a mnoha komplikacemi, neboť má díky užívaným lékům oslabenou imunitu.
Na veterině nám spolu s diagnózou téměř nic neporadili - pokračovat v léčbě Imaveralem - nic víc. Vy jste psala o nějakých koupilích - jak se to připravuje a kde se to sežene - v lékárně? Koupila jsem Vámi doporučený Clotrimazol, ale Elsa má panický strach ze zvuků, které ten spray při aplikaci vydává. Jakmile jí stříknu přípravek na kůží, brání se, že máme problém jí udržet. Navíc má jedno ložisko přímo pod okem a tam se to stříkat vůbec neodvážím. Myslím, že bych oko nedokázala dobře zakrýt, aby se jí to tam nedostalo. Mazání Imaveralem Elsa snášela o poznání lépe, tak nevím, jestli jí mám 3x denně stresovat tím pro ní odporným zvukem, nebo se vrátit zpátky k původní léčbě.
Paní A, jelikož jste zřejmě zkušená chovatelka a lecčíms už se svými kočinami prošla, dovolte, abych Vás poprosila o radu v další věci:
Kdy je třeba kočkám začít pomáhat s likvidací bezoárů? Všechny granule, které k tomu přispívají jsou pro dospělé kočky. U koťat to problém není? Nikde jsem žádnou radu tohoto typu nenašla.
No, a pak máme ještě jeden problém a ráda bych znala názor někoho sice nezúčasněného, ale zkušeného:
Suzi se, jak jsme se dozvěděli, narodina v bytě a nikdy nic jiného nepoznala. U nás si zvykla prakticky okamžitě a je to úžasný pohodový rošťák. Elsu prý ale našli někde venku na ulici a my teď máme výčitky, že jsme ji zavřeli v bytě a nemůže ven. Velmi často sedává na okně, kouká ven a smutně mňouká, pak běží přes celý byt na druhou stranu k balkónovým dveřím a vyskakuje na ně. V tyto chvíle mám sto chutí jí otevřít dveře a pustit na svobodu, vím ale, že to není řešení. Možnost by byla vrátit ji do útulku, aby jí našli lepší domov s možností vyběhnout ven. To by ale pro nás nebylo bez slziček, už jsme si na ní zvykli. Nechceme být ale sobci - připadáme si jako věznitelé.
Nepřeháníme to? Zvykne si Elsa tak, aby nám to nervalo srdce? Jsou jí asi 4 měsíce, tak si myslíme, že je ještě malá a měla by si zvyknout. Poraďte, prosím!
Dagmar

[A.]

[Filip]

K plísni... dostali jsme také něco ve spreji (nepamatuji si teď, jak se to jmenuje, doplním), ale aplikujeme to tak, že to nastříkáme na vatový tampón a místa potíráme. Ginny to měla taky hned u oka, takže stříkání nepřipadalo v úvahu. Držím palce!

Na bezoáry... nechci dělat reklamu, ale kupujeme krmivo Eukanuba pro koťata a březí kočky a tak (nejsem si zase jistý názvem), které by problém bezoárů řešit mělo. Jinak, jak psala paní A., dobrým řešením je tráva (dá se koupit třeba balíček, kde je nějaká drť a jen se to zaleje a roste to samo, bez nějaké hlíny a tak, vlastně to vypadá spíš jako nějaké obilí?).

K "trápení se v bytě"... myslím, že je to opravdu hlavně zvědavost koťat, znám to, Lilly se také pořád snaží dostat aspoň na chodbu... My se snažíme s koťaty chodit ven, pokud to jde (na vodítku), takže jejich svět je větší, než jen byt. Na druhou stranu myslím, že kočka si zvykne v prostředí, které jí připravíte - když pro ni bude celý svět byt, bude to tak brát (znám takovou kočku a nic jí nechybí, i když byla původně na ulici). Jinak, kočky se rády dívají z okna, to je normální, někdy si myslím, že to berou třeba jako my televizi. Neznamená to, že by nutně chtěly "ve filmu hrát"

[Dagmar]

Všem ještě jednou děkuji za všechny rady. Začínáme se orientovat v péči o naše číči. Krmíme je suchým krmením Hill's pro koťata - zatím jim to docela chutná, občas dostanou za odměnu nějakou tu konzervičku. Podestýlku Mikeš (doporučenou z útulku) jsme vyměnili za Zverlit (je mnohem lepší). Taky jsme už zjistili, kterou misku používat na vodu a kterou na papáníčko (občas se jim povedlo misku s vodou převrhnout). Zkrátka každým dnem jsme zkušenější a zkušenější. Kočičky jsou úžasné - jen kdyby v době, kdy my dvounožci bychom rádi spali, nepořádali lehkoatletické klání - převážně běh přes překážky, včetně našich hlav na polštáři (zatím to u nás nejde udělat jinak, než že kočičky "spí" s námi), ale určitě si všichni zvyknem.
Elsička už je z plísně venku, průjem je pryč - zkrátka úžasně spokojené koťátko.
Zato Suzi nám teď dělá mnohem větší starosti. Plíseň má mnohem rozšířenější než měla Elsa, ale hlavně:
Pan doktor nám poradil, že máme kočičky jednou za 4 dny vykoupat: S Elsou nejsou vážné problémy. Sice se jí koupel moc nezamlouvá, ale drží. Napjatě stojí v lavorku a trpělivě čeká, až bude konec. Pak celá šťastná leží zabalená v ručníku na klíně, dokud neuschne. Se Suzi je ale svízel. Poprvé jsme ji jakž takž zvládli - to ještě nevěděla, co se děje, ale podruhé už jsme to nedokázali. Párkrát nás pokousala, jsme celí poškrábaní a nepomohlo ani zabalit ji do utěrky a vymáchat i s ní. Vždycky někde našla skulinu, kudy vystrčit drápek nebo jak stočit hlavu, aby mohla kousnout.
Navíc nemá v lásce ani mazání, ale to se nám včera docela povedlo. Celou dobu jsem ji utěšovala, držela a hladila a ostatní členové rodiny rychle mazali místa, na která se dostali.
Mám obavu, že její uzdravení bude asi trvat dost dlouho. Prý se to ale po přeočkování začne zlepšovat.
Máte někdo zkušenosti s koupáním takhle urputně se bránící kočky? U Elsy to evidentně přispělo k uzdravení, tak by bylo asi dobře, abychom Suzi taky koupali - ale jak na to?!

[A.]

[Tina]

[Dagmar]

Tino, díky za typ.
Už jsme koupali. Suzi jsme nacpali do pytlíky, udělali mašli pod krkem a vymáchali v Imaverolu. Poprvé to šlo, nevěděla, co se bude dít dál. Dneska ale koupem znovu a to už se trochu bojím, že jí vůbec nedostanem do pytlíku - No, snad to zvládnem.
Po tom stresujícím koupání se ale Suzinka asi hodinu celá třásla u mě na klíně zabalená do ručníku a deky. Asi dva dny pak trvalo, než mi dovolila zase na sebe sáhnout - mám to u ní rozlitý...
Tak uvidíme dneska!!!

To koupání fakt pomáhá - Elsa už nemá ani flíček, ale asi měla pocit, že se příliš péče věnuje Suzi a tak si vymyslela zase něco nového - výtok z očička - typla bych to na zánět spojivek, ale nevím. Vytíráme očičko tampónkem namočeným ve vlažné vodě a kapeme Ophtal. Jestli se to nezlepší, budeme muset zase za tím hodným panem doktorem, ke kterému chodí paničky moc rády, ale kočičky stááášně nerady.

[Anonymní]