<< Zobrazit předchozí téma | Zobrazit následující téma >> |
Autor |
Zpráva |
Alenka02
Založen: 26.09.2006 Příspěvky: 14 Bydliště: Praha
|
Předmět: Bytoví kocouři na chalupě Přitlapkováno: 14. 7. 2007 12:15:52 |
|
|
Hezký den, mám dva maiňáky, zatím nekastrované kocoury ve věku něco přes rok a necelý rok. Žijí s námi v bytě. Nyní jsme koupili chalupu a rádi bychom je brali s sebou, aby nezůstávali doma o víkendech sami.
Máte někdo zkušenosti, jak naučit městská trdýlka, aby se neztratila, nenechala rozmašírovat místníma kocourama, přejet, utopit, upadnout z žebříku, vydat se na výlet a nevědět, jak zpátky? A co kastrace? Má být preventivní před prvním odjezdem na venkov, nebo můžeme stejně jako teď (byť s rizikem možného toulání a bitek) čekat, až přijde značkování? Doporučujete nějaké další očkování kromě vztekliny?
Díky za každou zkušenot. _________________ Alena a Lucky
http://kocourlucky.webgarden.cz |
|
|
Odpovědět
|
|
Jamiena
Založen: 26.03.2007 Příspěvky: 9 Bydliště: Praha
|
Předmět: ** Přitlapkováno: 7. 8. 2007 9:18:53 |
|
|
Zdravím,mám ročního kocoura (briťák) a měla jsem úplně stejné dilema - Frank se bytovej, není zvyklý na jiná zvířata a pod.První návštěvy naší chalupy - mohlo mu být cca 6 měsíců jsem ho hlídala na každém kroku, aby neutek za plot, na silnici a tak. Ale pak mi jednou zdrhnul, to mu byl už rok a po chvilce a zatřesení "ňamkama" přiběh celej štastnej. Od té doby se na chatě vždycky toulá jak chce, párkrát za den se objeví - chce nažrat a už jsme byli i svědky, jak ho prohnal pes Ale je tam v přírodě úplně nejšťastnější. I nápadnici už měl, ale má smůlu, už je bez Moc rad jsem nedala ale alespoň ta zkušenost ) |
|
|
Odpovědět
|
|
rychla.zelva
Založen: 10.03.2006 Příspěvky: 39 Bydliště: Želivec
|
Předmět: Přitlapkováno: 7. 8. 2007 18:16:41 |
|
|
My máme 2 kocicky 3 letou sibiřku a 10 mesicni britku.. Sibirka se narodila venku na chate a pak jsme si ji odnesli domu na chatu stale jezdime.. Kocicku nepoustime ven samotnou dame ji ksandicky a jdeme ven na voditku 30 min prochazka a zase domu.. Kocicka je takhle velmi spokojena, co se týče britky tak ta je narozena v byte proto byl vetsi problem s chodit ven nejdrive zvykani na ksandy a voditko a pak na okolni svet.. Musite na kocicku opatrbe nezna to tam a mohla by se neceho leknout a pak nevedet jak zpatky.. Doporucuji aby jste nejdrive kocourky vzala do naruci a procla s nimi prostor okolo baraku.. Postupne je brat dal a pak nakonec pustit, ale pokud si nejste jista co udelaji budte jim zatim nablizku..
Preju hezke chvile s kocourky na chate.. |
|
|
Odpovědět
|
|
Dagmar
Založen: 29.09.2004 Příspěvky: 109 Bydliště: Praha
|
Předmět: Přitlapkováno: 8. 8. 2007 15:31:36 |
|
|
My s našima kočičíma holkama jezdíme pravidelně k babičce, kde jsou strašně šťastné, když můžou běhat po zahradě, lovit a baštit hmyzáky, válet se v trávě a pít vodu z konve.
K této idylce mi to však trvalo 3 roky. Měla jsem o ně strašný strach. I když obě už byly dávno kastrované, bála jsem se, aby ty městské poplety někam nevlezly.... A bojím se pořád - a mám proč (viz poslední deníček naší Suzi). Už je ale necháváme běhat volně, i když je každou chvíli kontroluju, abych věděla, kde se pohybují.
První rok jsme ale s nimi chodili ven jen na vodítku. Hlavně Suzi to trvalo, než se přestala bát a brousit břichem o zem. Je hodně bojácná, ale na druhou stranu extrémně zvědavá a dost často zvítězí zvědavost nad strachem.
Teprve druhý rok jsem odložila vodítko, ale nespustila jsem je z očí. Bylo to časově strašně náročné - pořád musel někdo pozorovat dvě kočky. Říkali jsme tomu, že jdeme pást kočky
Až loni na podzim jsem přestala být tolik ostražitá a občas jsem je pustila z dohledu. Okamžitě to, mršky, vycítily a bleskurychle hupsly do hromady dřeva, kam jsme jim to nikdy nedovolili. Leto jsme tam strávily úžasné dva týdny super dámské jízdy (babička, my svě s dcerou, naše dvě kočky a ségry jorkširka). Kromě občasného lovení koček u sousedů na zahradě (o víkendu spravíme plot a mají utrum!!) a Suzi výletu do spáry mezi domy to bylo úžasné pozorovat je, jak se mění z líných a ustrašených koček v zahradní lovkyně. Dokonce okoukaly od místní kočičky, jak se na zahradě řeší to, když se potřebují na záchod a nechce se jim domů...
Kdybych byla ve vaší situaci a měla ještě nekastrovaného kocourka, určitě bych ho před seznámením s okolím chalupy nechala vykastrovat, postupně ho seznámila s nejbližším okolím, aby věděl, kde jsou hranice jeho teritoria a pak mu postupně uvolňovat "režim".
Asi to nemusí trvat 3 roky (já jsem v tomto směru asi přemrštěně opatrná), ale nějaký čas by seznamování trvat mělo.
Určitě se to vyplatí a pak už si budete jen užívat.....
Přeju moc a moc krásných chvil s kocouřema v trávě!!! |
|
|
Odpovědět
|
|
rychla.zelva
Založen: 10.03.2006 Příspěvky: 39 Bydliště: Želivec
|
Předmět: Přitlapkováno: 8. 8. 2007 22:24:10 |
|
|
Dagmar, jestli to u Vás trvalo 3 roky tak to chci videt nas jestli k teto fazi nekdy dojdeme, ale máme pro to sve duvody je tomu uz 3 roky co mamku čertíska zakousli sousedovy psy.. proto se snazime zabranit opakovani te hrozne zkusenosti.. |
|
|
Odpovědět
|
|
Luci + 4
Založen: 12.08.2007 Příspěvky: 329
|
Předmět: Přitlapkováno: 20. 8. 2007 23:20:10 |
|
|
Alenko, zdravím,jsem ráda,že se potkáme i tady.
Naši kočičáci jsou na chalupě štastní, jenže tam je rizik minimálně,žádná auta,psi mírumilovní. Toulání díky kastraci nehrozí.
Určitě bychkocoury nechala vykastrovat, v bytě nemají tolik podnětů,takže zatím jim říje nezačala,ale na venkově bude určitě hodně zajímavých vzkazů od koček.
Ze začátku bych je vůbec nenechávala bez dohledu, nech je pomalu prozkoumávat dvůr, zahradu.
Auta a cizí psi jsou velký problém, těžko řešitelný. Kocouři nejsou zvyklí venku,tak snad budou ze začátku ostražití. _________________ Někdo má kočky na střeše, někdo v kleci, někdo na kšeft, někdo ve voliéře, někdo na exhibici... Naštěstí je pořád dost těch, kteří mají kočky v srdci. |
|
|
Odpovědět
|
|
|