[Fol]

Nemám pro vás problém, ale jen zajímavou ukázku kočičího chování, na kterou by mě zajímal váš názor: byla jsem na třítýdenní dovolené a kočičáci byli u mých rodičů. Pravidelně tam s nimi jezdím, takže jsou tam zvyklí a spokojení. Po mém návratu mě čekalo nečekané překvapení - oba se mě báli! Váhavě se přišli podívat, kdo to přišel, kocourek mě snad i pozdravil (dvakrát zamňoukal) a poté se zdekovali. Po chvíli se Honey objevil a nechal se pohladit, ale Avi ani náhodou. Když jsme se náhodou v bytě potkaly, vykulenýma očima se mi podívala do očí a utíkala se schovat - pod postel Po dvou třech hodinách jsem nevydržela a zkusila jsem si ji koupit za kus flákoty - no ale co, zabralo to.. Pak už to šlo rychle, večer se mi zas už vyvalovala na klíně, ale doteď si lámu hlavu nad tím, co se jim to v těch jejich hlavičkách honilo... Že by mě nepoznali není pravděpodobné, protože den poté přijela moje sestra, kterou vidí jen párkrát za rok, a evidentně ji poznali, k cizím se chovaj jinak. U mě to bylo tak, že věděli, o koho jde, ale z nějakýho důvodu měli strach.
Nemáte někdo podobnou zkušenost? Případně co si o tom myslíte?
_________________
Ava + Honey

[J.]

Tak strach u mých kočem jsem zaznamenala, když jsem si pořídila nové pantofle na přezutí - vyděšeně rovněž prchly a mě to došlo až později, když jsem se vyzula ... pantofle měly totiž klínek a byly o něco těžší než ty staré ... myslím, že měly v paměti vtisklý jiný zvuk kroků, proto mě považovaly za cizí . A právě při vyzutí se viditelně uklidnily. Ale říkám jen to, co se událo u nás ... možná jste mohla mít oblečení načichlé jiným prostředím, možností může být víc ... nevím.
_________________
J. a její společenstvo ...
mňau!

[Ann]

A nebyly na Vás kočeny prostě jen naštvané, že jste byla tak dlouho pryč? řekla bych, že se urazily a daly Vám to pěkně "sežrat" , ale tím masíčkem jste si je udobřila

[Vendy]

Ja jsem se predevcirem vratila z tydenni dovolene, no a ono to vypada, jako by se ode mne ciciny odcizily......... Kocourek, ktery byl vzdy upjaty vice na mne nez na pritele se ode mne sice necha pohladit, ale sam za mnou neprijde a sam od sebe si mi nelehne do klina, ale u pritele je porad. Doufam, ze se to casem zase ustali....... ale po pravde, momentalne trochu zarlim a je mi to lito Kocourek mi asi dava najevo, ze jsem ho nemela opoustet, nebo je mozne, ze na mne proste zapomnel? Je to prece jenom jeste 7 mesicni kote............

[Raika]

Syn byl pryč jen dva dny, přestože kočka trávila hodiny vysedáváním u dveří, jak na něj pořád čekala, uvítání bylo spíš vlažné. Žádný "čumáček na čumáček", jako když příjde ze školy. Asi musela dát nějak najevo, že takovéto výlety trpět nebude.
Jinak si kočky hodně všímají, když jsem si natáhla nové kostičkované ponožky, byla úplně zděšená, přibližovala se k "nepříteli" obezřetně, několikrát prchla do bezpečí, než si na tu podivnost na mých nohách zvykla.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny

[Frantiska]

No nasi kluci nas nevitaji nikdy, ani kdyz prijdem z prace, nebo jsme par dnu pryc. Jedine co je zajima, jsou moje tkanicky od bot ... Ale pak za par minut jsem pod pernamentnim dohledem a nesmim byt ani minuta sama, porad me hlidaji Mozna nevitaji protoze jsou jeste maly 4 mesice, ale mam proste pocit, ze prichod domu nejak nebere

[Kačátko]

Když jsem po skoro tříměsíční nepřítomnosti poprvé pouštěla kočky domů, tak Čičik nezaváhal (hlavní bylo, že jsem dostatečně rychle servírovala večeři). Elsa zaváhala, pak vlezla dovnitř, ale vyhýbala se mi a hladit se nechala až druhý den. Ošklivka se dovnitř vyloženě bál (ale odjížděla jsem krátce poté, co jsme mu dovolili taky chodit do pokoje), takže toho jsem musela z parapetu "unést". Když dostal najíst a mňamku (pro tu se hnali bez řečí všichni), tak už byl v klidu. Jsem zvědavá, až se vrátím teď domů po měsíci a půl...
_________________
Kačátko+Elsa, Čičik a Ošklivka