Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se!
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Mění Vaše kočky své návyky?


Jdi na stránku 1, 2, 3  Další

<< Zobrazit předchozí téma | Zobrazit následující téma >>  
Autor Zpráva
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: Mění Vaše kočky své návyky?
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 8:57:59
Odpovědět s citátem

Ahoj, chtěla jsem se zeptat, zda pozorujete na Vašich kočinách změny v chování, nebo zda mají prostě své určité zvyky které zásadně nemění?

Abych to upřesnila - s odchodem Fuga se Dominik dost změnil a od té doby mění své zvyky snad každý měsíc. První co se změnilo je jeho mňaučení. Když byl Fugo, tak mňaučil zásadně on, Domiš byl potichu. Jakmile odešel Fugo, tak začal a pořád to stupňuje. Jen tak se bloumá a mňaučí, hlavně ráno a to i když mu dám najíst, prostě nejí a chodí a řve. Není to takové to "volání" které používal když lákal Fugina ke hře, je to takové jiné, nevím jak to popsat a přijde mi, že se to naučil od Fuga. Je to možné? Ono opravdu to zní přesně jako to dělal Fugo.

Další věc, když byl Fugin tak Dominik jedl za dva. Prostě se neustále ládoval a museli jsme misky schovávat. Teď máme velký problém najít něco co by jedl. S tím mne tedy už dost vytáčí a přemýšlím, že prostě konzervy přestanu kupovat, jelikož skoro celé skončí v koši. Ráno Domiš řve jak blázen, chce konzervu a když dostane, tak vylíže šťávu nebo rosol, rozžvýká pár kousků a jde od toho, odpoledne to samé. Přitom když byli dva, tak "žral" jak saranče a to jsem druhy konzerv nezměnila. Takže to je další věc - zajímalo by mne, zda jste někdo takhle přešel jen na suché krmivo? Nevím jak na to, on si to vynucuje a to fakt takovým způsobem jakoby týden nejedl a pak to olíže a jde od toho a přitom pořád něco chce. A třeba z dražších konzervy - shiny cat, miamor, hills, iams, schmussy, apod. nejí žádnou. To ani neolíže od toho jde hned. No a takhle si začal vybírat i v granulích, prostě nic mu nevoní. A třeba maso - hovězí, kuřecí, králíka - loudí to a když mu nandám na talířek, sní dva kousky a jde pryč. Už fakt nevím co s tím a kupovat to a házet do koše mne tedy nebaví. Ale nevím jak na ty granule přejít, co s tím jeho ranním a odpoledním vynucováním konezervy?

Pak je na řadě jeho strach, to je to nejhorší a to co vůbec nechápu. Je čím dál tím bojácnější a nevíme proč. Už od počátku co ho máme doma se bojí zaklepání na dveře. Když k nám jde návštěva a zaklepe, on je schopný se přizabít jak se letí někam schovat. Vždy měl schovku pod gaučem, kam se nalisoval tak, že nebyl ani vidět. Nechápu proč, nikdy mu návštěva nic neudělala, naopak ví, že vždy přinese nějaké mňamky či hračky. Nikdy jsme ho před návštěvami "nedolovali" ven, nikdy ho násilím nedrželi apod. Přesto z toho má strach a poslední dobou až panický. Co předvedl naposledy mě úplně dorazilo. Koupili jsme nový nábytek a pro starý si přijel známý s károu, že si ho odveze na chalupu. Známý přijel s dítětem, malou holčičkou která nijak neječela, ani se prostě nechovala moc hlasitě. Dominik se schoval pod postel, úplně do rohu a tam seděl skrčený. Ta malá holčička ho chtěla vidět, tak se jen sklonila a koukala pod tu postel, nikam ho netahala nelezla za ním. On byl 160 cm od nás. No a najednou jakoby mu cvoklo vylítnul a chtěl se protáhnout pod čelem postele, jenže se tam zasekl, protože tam je výška snad ani ne 20 cm. Začal se tam škrábat a pak se tak zapřel, že zády tu postel nazdvedl, procpal se a utekl pod gauč. Uplně jako blázen, nikdo mu nic nedělal. Ta postel nejde skoro nadzdvihnout dospělému člověku a on ji zvedl zády, takový měl strach. Nedokážu to pochopit, ten jeho strach se stále stupňuje a fakt nevidím jedinou příčinu proč.
Pak se taky začal bát každého "hadru" co se nese v ruce. Nevíme proč, nevíme odkud ten jeho strach tak najednou vznikl. Když jdeme večer spát a lezeme pod peřinu, tak stačí tu peřinu nadzdvihnout a on jak to vidí tak letí jako blázen schovat se. Stačí když nesu tričko do pračky, on utíká jako blázen. Když věším záclony, má přímo panickou hrůzu - lítá po bytě a neví kam by se schoval. No a tak mám na památku drápanec přes celý nárt u nohy, protože jsem nesla záclony do pračky v koupelně a on byl ve vaně. Já to nevěděla a tak jsem tam nakráčela s tou záclonou v náručí a on jak smyslů zbavený vylítnul z vany a mě přímo přes nohy a podrápal mně. Pak půl dne nevylezl. To se také stále stupňuje - teď už stačí, že nesu v ruce dvě ponožky a on utíká pod gauč. Nechápu to, absolutně nevím proč to dělá, jaký má důvod. Nikdy jsme ho nebili, ani ho nepleskali tričkem či podobně aby měl důvod se toho bát. Nesetkali jste se s tím někdo?
Nemocný není, je v pořádku, jinak se chová normálně.

Může mi prosím někdo poradit co s tím? Lze ho nějak přesvědčit, že ty věci mu neublíží?
O psech radí pan Desenský, odborník na psychologii psů, že pokud se pes něčeho bojí, nesmí ho jeho majitel nechat se před původem strachu schovat. Třeba před bouřkou - když se pes ze strachu někam schová, tak ho nemilosrdně vytáhnout a prostě se mu vysmát, udělat si z něho legraci a ukázat, že ta věc neublíží a že vy se jí také nebojíte. Prostě ho přímo vystavit té stresující situaci a dokázat mu, že se nemá čeho bát.
Lze něco podobného praktikovat u koček? Nezkoušela jsem to, stačilo když jsem se snažila mu ukázat že to co nesu zná, utíkal přede mnou jako blázen. Tak nevíme co s ním, asi si na to prostě budeme muset zvyknout. Vím, že pes má jiné myšlení než kočka, ale zda třeba někdo neví jak si s tím poradit a co vyzkoušet. Nerada bych, aby se to ještě zhoršilo.

Přitom jinak je jak obranář, když s ním koukám z okna a vidí dole na silnici lidi,tak vrčí jako pes. To samé na chodbě - stojí ve dveřích, zježený a vrčí. Jen se však někde něco šustne, letí se schovat. A přitom třeba psa se nebojí. Přítele sestra k nám jezdí se svým pesanem a za tím DOmiš pořád chodí a vůbec se nebojí. Neregistruje pak ani návštěvu, prostě jakoby nebyli lidi, ale jen ten pes. To se nebojí. Tak nevím.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
J.



Založen: 18.11.2007
Příspěvky: 44

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 10:08:24
Odpovědět s citátem

Dobrý den, Verunko,
Arrow znám vás trochu přes Fuga a tak se vám pokusím říct svou zkušenost : máme doma kocouřů povícero, takže co kousek, to jiná povaha. A můžu vám říct, že co jste popisovala s Domiškem, se u nás vyskytuje v bleděmodrém u našeho Čírtka Twisted Evil . Ten si dokonce našel úkryt před všemi v obývákové stěně, kde ho jednou málem přizabila elektřina Idea (protože je mohutnější a místa tam moc nebylo, takže se mu zřejmě podařilo rozpojit káblík v čokoládce) ... no, nakonec to dopadlo dobře, byl ze zásahu proudem asi 1/4 h v šoku Shocked - no a ve stěně už je dávno pletivo. Dokonce jsem tehdy trochu doufala Embarassed a namlouvala si, že by se po té ráně mohl změnit, "prozřít" ... ale kdepak, všechno je Smile při starém.)
Zajímavé je, že má potřebu večerního mazlení a to se mi na klíně doslova rožní, můžu s ním dělat cokoliv Smile) - což náležitě využívám Razz, a to je jeho strach ten tam. Ale seskočí a vzápětí už ho nepohladím Sad, uhýbá a když bych ho chtěla chytit, zdrhá přede mnou jak před cizím. Takže když pak přijde opravdu někdo cizí, normálně se "vypaří"- stylem rejnoka, rozpláclý při zemi a je fuč Exclamation. A taky nesmím chodit doma moc rychle ... to pak má stejnou hrůzu v očích a hned se dekuje Confused ... když mám objednanou vetku, musím si ho jednoduše "zajistit" - tak 2 až 3 hod před jejím příchodem ho někde vyšťárám a zavřu do prádelny nebo WC, jinak bych ho nenašla. Ale je to prostě taková povaha, možná časem se to trošku obrousí, trošičku Smile (je 1 1/2 roček), ale o moc ne. Přesto ho mám moc ráda, je prostě takový a takového ho i beru. Jenže na rozdíl od vás mám kocouřů víc, tak si z toho hlavu nedělám. Skoro se mi dere na jazyk říct vám - pořiďte mu kamaráda, ale to je pro vás po zkušenosti s Fugem asi jako píchnutí do vosího hnízda, že Laughing ? Nezaobírala byste se totiž tolik každým detailem jeho chování, protože by přišla "nová povaha" a Domiš by určitě na své nové zlozvyky též pozapomněl. To stejné i s jídlem ... a já fakt nevěřím, že by se stalo, aby se znovu objevil kocouř s Fugovou povahou Evil or Very Mad !
No, to je můj náhled a budu s napětím sledovat reakce a rady ostatních, a pak i vaše ... mám toto fórum moc ráda Smile .
_________________
J. a její společenstvo ...
mňau!
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 10:25:42
Odpovědět s citátem

Ahoj, děkuju moc za odpověď.
Domiš se bojí jen cizích, jak jsme doma sami, tak to je král bytu. Když tedy zrovna nenesu v ruce něco co plandá. Jinak vše v pořádku. Mě spíš přišlo divné, že se to pořád horší - bez příčiny. Návštěv se bál vždy, ale šok mu ani tak nepůsobí to že někdo přijde, ale to že zaklepe Shocked . Když někdo jde a otevřeme dveře dřív než zaklepe, tak se taky letí schovat, ale po nějaké době sám vyleze. Ale jakmile někdo zaklepe, tak to je konec. Nebo třeba dřív i pod ten gauč utíkal tak nějak normálně. Teď jede doslova jako had - připáclý k zemi a letí. A ten výraz, jak kdyby pro něj šel čert. A fakt je to horší a horší, což je mi také divné. Dřív třeba těch co k nám chodí často se moc nebál, schoval se a hned zase vylezl, ale teď už nevyleze ani před těmi. Zajímavé také je, že když přijde ten pes, tak to vyleze hned, to jsou mu lidi fuk.

No a ty záclony a vůbec - vše co plandá? Proč se toho bojí? Pochopila bych to kdybychom ho třeba pleskali tričkem, ale to neděláme, takže proč? Na okně se té záclony nebojí, ale jak vidí, žeji jdu sundat, nebo ji nedej bože držím v ruce, tak to začne tak bláznit, že by se přizabil.

A Vám to také začal kocourek dělat sám od sebe? Nebo to dělal už odmala?
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
J.



Založen: 18.11.2007
Příspěvky: 44

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 10:34:10
Odpovědět s citátem

Ne, Verunko, až když začal dospívat, tak se takto vyvrbil Sad . Když jsme si ho jako kotě přivezli, tak je pravda, že před rukou uhýbal, ale ani o mazlení tehdy moc nestál Rolling Eyes . Až jak dospěl, tak se chová tak, jak jsem psala a k dobru mu je to, že si přichází večer pro mazlení sám ... a chce ho hodně. Což se mi moc líbí Embarassed , proto tu jeho bázlivost toleruju a přehlížím. Já nevím, ale fakt bych to zkusila s novým kocouřečkem ... co? Pořád se mi to nabízí jako dobré řešení. Wink
_________________
J. a její společenstvo ...
mňau!
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Odpovědět 
April



Založen: 08.11.2004
Příspěvky: 2716
Bydliště: Praha

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 10:38:46
Odpovědět s citátem

No napadaj mě různý důvody, proč takhle vyvádí. Od těch, že se nudí a nemá do čeho dloubnost a že by mu možná nějakej parťák prospěl, až po zdravotní - jak je na tom s viděním a sluchem, jestli by nestálo nechat ho prohlídnout, protože teoreticky kdyby špatně slyšel nebo viděl, mohl by na některé podněty reagovat nepřiměřeně.

Co se týká jídla - Maxíš je hodně vybíravej, takže doporučovala bych spíš dávat mokrou stravu třeba 1x za 2 dny, místo kousků zkusit paštičky, nebo kousky rozmačkat (Maxíš má raději hňácaninky než kousky). Jinak rozhodně může být jen na granulích, jen pořádně ohlídat, aby pořádně pil. A jeho odmítání jídla - nechutná, nejez. Nemyslím, že by dobrovolně pošel hlady, takže prostě bych mu granule nasypala a pokud by opravdu naprosto odmítal jíst, zkoušela bych jiné značky; ale začíná být teplo, takže se mu nejspíš snížila chuť k jídlu, navíc jestli se nepletu, tak tu byl problém, že Fugo byl hubeňour a Damoš baštil za dva, takže možná má dostatečnou zásobu a teď se jí bude průběžně zbavovat.

Příp. bych zvážila nějakou homeopatii.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 10:42:08
Odpovědět s citátem

Tak s novým kočičákem, na to ani nepomýšlím. Už jsem se tak spálila, že opravdu ty trable riskovat znovu nechci. Měli jsme takového Ozzyho, pak Fugina. Už se prostě bojím. Už jen to, že Dominik byl ve vztahu s Fugem spíš smutný. Psala jsem to v jiném tématu, myslím že v tom o Fugovi. Když byl Fugo, tak si Miki vůbec nehrál, pořád se stranil. Fugo ho odsunul na druhou kolej, všechno mu zabral. Když Fugo odešel, tak ho skoro ani nehledal, přišlo nám, že je mu bez něj lépe. V druhém týdnu po jeho odchodu úplně ožil, zase z něj byl ten starý známý Dominik.
Ten strach z návštěv měl i když byl doma i Fugin. Ale z těch záclon apod. až teď poslení asi 2 měsíce.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 12:45:37
Odpovědět s citátem

April: no sluch a zrak má 100% v pořádku, protože doma loví pidibrouky, který já skoro ani nevidim. No a reaguje i na sebemenší zvuk. Takže tam problém nebude. Za 14 dní jdeme na roční přeočkování, tak ho nechám prohlédnout.
Jídlo - paštiky nejí. On jak v tom neni štáva nebo rosol, tak do toho ani nečuchne, stejně tak když je v tom velký podíl masa jako třeba v miamorkách apod., to nejí vůbec. Granule jí hrozně rád když má nové, to je tak první den a pak už zase nic moc. On tu misku zbaští, ale je na něm vidět, že prostě mu to moc nejede. Teď mám doma Gimpetky, ještě jsem nedávala tak uvidím. Ty ještě neměl, tak třeba mu budou chutnat.
Jinak s tím kámošem si fakt myslím, že on je radši když je sám. Viděli jsme to s Fugem, psala jsem to tenkrát i tady, že Dominik se přestal mazlit, přestal komunikovat s námi a Fugovi se spíš vyhýbá. Honili se, to jo, ale spíš se rvali a Domiš vyhledával místo, kde má od Fugina pokoj. Když pak Fugo nebyl, tak bylo vidět jak si užívá zas ten svůj klídek.

Což to jídlo mě nějak nedeptá, ale ten strach jo. Hrozně ráda bych se dozvěděla proč se najednou tohohle začal bát.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
adelnik



Založen: 12.06.2007
Příspěvky: 289
Bydliště: Myšlín

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 12:57:37
Odpovědět s citátem

Ahoj Veru,

mě Amísek návyky změnil, ale já vím důvod - projevuje se nenalezené varlátko. Dokáže čtvrt hodiny obskakovat plyšového psa a já nevím, jestli ho nechat nebo psa zabavit. taky mňančí jako když volá kočku a čpí mu moč v záchodě. Jo - na srst už jsem taky rezignovala, tvorba dredů je i přes denní vyčesávání neskutečná. Dnes v šest hodin přijede paní a ostříháme ho (holt bude z amíska vyjímečný krátkosrstý maiňák, když nejde jinak). Poté domluvím termín na kliniku, na ultrazvuk a operaci.
Začal mi docela baštit mleté hovězí, dvakrát týdně sní plnou misku. Konzervy, vaničky, kapsičky, víceméně ignoruje, tak jsme neustále na RC Maincoon a v pohodě.
Ohledně strachu, se amís nebojí nikoho a ničeho.
Možná bych se chytla toho, že miki když má jako parťáka psa, tak se nebojí...nezauvažovali jste o pořízení malého pejska?
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 13:25:59
Odpovědět s citátem

Adel - s tím varlátkem to je mi líto. My jsme ho našli pesanovi z útulku co jsme přivezli babičce a dědovi poté co jim umřel jejich pejsek. Má ho v břiše a veterinářka říkala, že když se to nenechá operovat, že se z toho v dosti případech vytvoří nádor. No a tak s pejskem také budeme muset. Prý do tří let věku by se to mělo vyndat. Jak je to u koček nevím. Já vlastně ani nevěděla, že s tím máte u Amíse problém.

Jinak na srst si musím taky postěžovat. Teď na jaro nám začal hrozně línat a češu každý den. V sobotu jsem ho totiž muchlala a pod krkem našla dred a hned kousek od něj druhý. Stejné na zadku. Naštěstí se češe rád, tak to je u nás v pohodě. Jenže dredy rozčesat nešli a tak přišli na řadu nůžky. No a teď češu každý den a koupila jsem od Colafitu kolagen přímo určený pro zvířata. Je to na srst a kůži a docela jsem na to od pejskařů slyšela chválu, tak to zkusím. jsou to takové kostičky, vypadá to jak vata. Dává se jen kousíček a když se to přihodí na maso či ke konzervě, tak se to okamžitě nasákne vodou a uplně to zmizí, takže mi to ve všem bez problému zblajzne.

S tím psem - víš mně nepřijde, že když vidí psa tak se přestane bát lidí. On si spíš myslí, že je to nějaký kámoš pro něj a tak uplně přestane vnímat lidi okolo a jde vetřelci ukázat kdo je tu doma. Proto vždy vyleze. Laughing

Jo a i kdyby tam ten pes byl, jako jeho kámoš, tak až by se dostatečně seznámili, tak by se začal stejně schovávat. Když byl doma Fugin, tak se schovával taky
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Raika



Založen: 13.11.2007
Příspěvky: 214
Bydliště: Rožnov p. Radh.

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 13:33:20
Odpovědět s citátem

Dobrý den, Verunko.
Chování vašeho Dominika mi hodně připomíná reakce naší kočky: zděšená z každého prudšího pohybu a neobvyklého zvuku, připravená prchnout nebo mizící jak střela do nejbližšího úkrytu, reagující na všechno nové - ponožky, boty, kabelka...po útěku se velmi pomalu krade k "vetřelci" s nataženým krkem, obchází a obezřetně se přibližuje. Na cizí návštěvu za dveřmi upozorňuje vrčením, návštěvy si sice přijde prohlédnout, ale je velmi ostražitá, neváhá nachystat packu s drápy - já si myslím, že se bojí a dodává si odvahu vrčením a sekáním tlapou. Chlácholení nezabírá, jak zpanikaří, tak s děsem v očích prosviští a nic v cestě není překážkou. Taky mě párkrát "přejela" při úprku - příjemné to nebylo.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 13:41:03
Odpovědět s citátem

Raika: no přesně jak píšete, děs v očích a úprk překážka nepřekážka.
A vrčí když přijdeme z práce - vyleze napůl na chodbu, zježí se a vrčí. Ale fakt stačí když se rozjede výtah, či nedejbože někdo ze sousedů otevře dveře. Takovou rychlost jsem neviděla a to se při tom ještě tak skrčí, že nechápu jak může vůbec hýbat nohama.
Nových věcí se ale kupodivu vůbec nebojí. Dávali jsme nový nábytek a on do všeho lezl, všechno zkoumal, ničeho se nebál. Stejně tak nové oblečení, nové záclony (když visí, tak mu nevadí a to ani když je vyměníme za jiné), jiné povlečení, apod. Nové boty vydrží půl hodiny očmuchávat, stejně tak mu nevadí nový koberec apod. Fakt jen klepání, cizí lidi a ty hadry když se nesou v ruce.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Raika



Založen: 13.11.2007
Příspěvky: 214
Bydliště: Rožnov p. Radh.

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 14:10:18
Odpovědět s citátem

Verunka : koberec, nábytek ani povlečení nevadí, to potřebuje jen očichat. Ale cokoli nového na oblečení, to má oči jak talířky; nezapomenu na čtverečkované ponožky, těch se děsila příšerně, ještě teď když je po delší době obuju, tak lehce vyšiluje. Když přijedu výtahem, vykukuje za rohem, ale když jede výtah s někým cizím (ani nemusí zastavovat), tak letí domů šedá šmouha.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 14:44:13
Odpovědět s citátem

No tak u nás je to podobné. Třeba já chodím po schodech (abych trochu shodila) a přítel jezdí výtahem. Než výtah přivolá a než do toho 7. patra dojede, tak já jsem v šestém. No a Miki jak ho slyší odmykat, tak stojí mezi dveřma a vrčí a jak já vyjdu do mezipatra a on mně uvdití, tak to je smyk a šup pod gauč. Pak když zjistí, že jsem to já tak začne mňaučit, jakoby mi chtěla vynadat co ho strašim:-)).

Jinak občas má takové chvilky, že se chová jakoby viděl ducha. Doma se nic neděje, my třeba koukáme na televizi a on najednou z ničeho nic se plazí a vyděšeně kouká do pokoje, vkročí mezi dveře a pak zase uteče. Fakt jakoby tam byl duch. To se pak bojím i já.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Karin



Založen: 17.07.2005
Příspěvky: 338
Bydliště: Brno

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 14:51:26
Odpovědět s citátem

Jak jsi psala o tom, že se začal bát návštěv - předpokládám, že byl u toho, když si přijeli pro Fuga a odvezli ho. Třeba má strach, že ho to taky čeká.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
tatiana



Založen: 30.09.2007
Příspěvky: 2163
Bydliště: Plzeňský kraj

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 14:59:08
Odpovědět s citátem

Verunko,

taky jsem se zájmem sledovala příběh Fuga, a tak chápu, že se vám do další kočky nechce. Stejně si ale myslím, žeby tomu vašemu kočičí parťák prospěl, jen by to asi chtělo hodně přizpůsobivé plemeno. Já mám sphynxe a devon rexe, obě tato plemena jsou hodně snášenlivá a přizpůsobivá. Nahatka se každému nelíbí, a stojí dost peněz. Ale devon je finančně na úrovni běžně papírových koček-7-10000, a povahou je skoro totéž jako sphynx. Hodně přizpůsobivý, nebojácný, snášenlivý, NIKDY na člověka nevytáhne drápky, je naprosto skvělý. Sice pro něj žádný zákaz neplatí, ví, že něco nesmí, ale má to na háku, ale jsou to blbosti (lezení na stůl a linku)-tak mu to prochází. Jinak nijak neškodí a nic hrozného v bytě neprovádí. To plemeno mě totálně dostalo. Přitom má kožíšek, takový zvláštní, ale jak říkám, povahou je spíš do nahatky. Hodně je závislé na svých lidech, je společenské, může i jiná zvířata, pes není problém. Zkuste se nad tím zamyslet, zda by to nebylo řešení.

Jinak jsem tady na MK četla několikrát tuším Feliway nebo jak se to jmenuje-má to pomáhat při úzkostných stavech, možná by to stálo za vyzkoušení, zda by to kocourkovi nepomohlo.

Já neznám schovávající se kočku, Claudius (devon) pořád někam zdrhá, jakmile se otevřou dveře kocouřům přiděleného prostoru, okamžitě se tryskem vydává na průzkum zapovězených území, ale VŽDY se dá chytit a přiběhne na zavolání, i když je právě zalezlý do nějakého zajímavého prostoru, který prozkoumává. Je úžasný. A sphynx se také neschovává, i když je trochu bojácnější (ale bojácný není zrovna to pravé slovo, protože Claudius se nebojí absolutně ničeho, takže pouze ve srovnání s ním říkám, že je bojácnější). Ten spíš respektuje zákazy a nesnaží se zdrhat.

Já už měla více koček, britky, skotskou klapouchou, peršana, i obyčejné mourinky, ale tgato dvě plemena, co jsem si pořídila nyní, jsou něco naprosto jiného než vše, co jsem poznala dosud.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 17:52:50
Odpovědět s citátem

Nezlobte se, ale já fakt druhou kočku už riskovat nebudu. Dle mě tohle chování s tím, že nemá kamaráda nesouvisí. Je pravda, že když byl Fugin, tak se sice před návštěvou schoval, ale po chvíli vylezl, asi když viděl, že Fuginovi je to fuk. Ale i tak to bylo jen když přišli lidi, co sem chodí často. Jakmile přišel někdo kdo moc často nechodí tak se neukázal. A to bátí se hadrů apod. s tím určitě také nesouvisí. Víte s Fuginem jsme si zažili tolik stresu, trápení, nevyspání, neustálých nervů při příchodu domů, ráno a prostě pořád. Nebyl den kdy bych pomalu nebrečela kvůli tomu co vyváděl. Kdo to nezažil, nedokáže si to představit. Opravdu už si netroufnu tohle zažít znovu. Navíc Miki je jinak zase takový jako dřív. Když byl Fugo tak byl pořád někde schovaný a vůbec k nám nešel. Ani spolu nic nepodnikali. Jen se ráno prohnali po bytě, ale jinak když Fugo přišel za Mikim, tak ten ho hned škubal. Prostě jakoby se nesnášeli. Já vím, že to asi bylo tím, že Fugo byl i na něj moc a že kdyby byla čičina v jeho povahové rovině, tak to bude asi určitě jiné. Víte co nás teď mrzí nejvíc? Když jsme si brali Dominika, tak chovatelé měli ještě kočičku z předchozího vrhu, byli skoro stejně staří a byli to kamarádi. Byli poslední dva co zbývali a byli spolu sehraní. Jenže jsme neměli tolik peněz a v tu dobu jsme hlavně ani nezamýšleli, že bychom kdy měli dvě kočky. Teď nás to moc mrzí, protože kdyby jsme si tenkrát vzali i Cindy, tak by byly dnes naprosto v pohodě. Myslím, že povahově byli nastejno a navíc se znali. Ona byla hrozně krásná, modrokrémová, želvovinová. No když si na to vzpomenu, tak bych brečela. S Fugem to bylo hrozně těžký, strašně jsme se na něj těšili, Ti co čtou fórum ví, že jsme po jeho příívozu psala, jak je to super mít dvě. No než začal Fugo předvádět co umí, pak už byli na fóru jen stížnosti a prosby o pomoc. Navíc paní Lena to s ním nemá také lehké, on je prostě tak šílená povaha. I když šílená a na druhou stranu úžasně komunikativní. On byl fakt jako pes. To mi zas u Domiše docela chybí. S Fuginem se člověk nenudil, to je na něm fakt moc krásné a paní Lena určitě ví o čem mluvím.
Ale fakt druhou kočinu si nerisknu, nebo alespoń do tohohle malýho bytu ne. Smile
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Karin



Založen: 17.07.2005
Příspěvky: 338
Bydliště: Brno

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 18:01:33
Odpovědět s citátem

Kdyby sis vzala kočku (třeba už dospělou) z útulku (tím myslím soukromého depozita), poradili by ti s výběrem takové, která se povahou bude nejvíc hodit. Mají tam o svých kočkách a jejich sklonech dobrý přehled, to je výhoda.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 19:56:48
Odpovědět s citátem

Karin já prostě nechci situaci řešit další kočkou. Dominika znám, vím, že to určitě není tím, že nemá parťáka. Už jednou jsem takhle řešila situaci kdy se nám zdálo, že je mu smutno a jak to dopadlo. A v téhle situaci prostě vím, že to není žádným kamarádem. Poslední dobou mi přijde, že na každý problém všichni radí jen druhou kočku. Ať je to na problémy s chováním, tak na cokoli jiného, první odpověď je většinou pořiďte kamaráda. No a stejně tak jsem to řešila já a jak jsem dopadla. A mám názor takový, že nikdy nikdo nemůže vědět, jak se kočka bude chovat po změně prostředí. V útulku třeba kočina bude hodná, nebude mít ničivé sklony, bude kamarádská k ostatním kočkám. A když si ji s tímto přinesu domů a prostředí a Dominik ji prostě nesedne tak co dál? Zase to samé? Zase řešit co s tím? Já už prostě ničemu nevěřím a myslím si, že lidi nikdy nemůžou vědět, jak se kočka bude kde chovat. Že se chová tak a tak v útulku neznamená, že se stejně bude chovat jinde. Nemyslím to nějak špatně Karin, ale dle mně prostě tohle nemůže nikdo zaručit. A navíc to, že starší kočinu snese Dominik také ne.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
April



Založen: 08.11.2004
Příspěvky: 2716
Bydliště: Praha

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 20:22:03
Odpovědět s citátem

Tak což o to, ona ta rada pořídit si druhého kočičáka většinou není od věci, protože dvě kočky si určitým způsobem rozumí prostě víc. Protože každý na to koukáme ze svého úhlu pohledu majitelů víc koček a vidíme, že dvě kočky si prostě vyhrajou víc a i když se občas nudí a zalejzaj pod postel před zvonkem, syčí na sebe, vrčí atp., člověk vidí, že si spolu i hrajou a čistěj se, a prostě jsou spolu, a človek pak nemá čas se tolik hnípat v jejich individuálních projevech chování; možná by jiný zájem prospěl spíš tobě, než Domiše neustále sledovat a zkoumat, co a jak. Jde tedy o to, co vlastně chceš slyšet a jestli ti jde o rady, nebo jen o slova pochopení.
Fugo prostě byl Fugo a byla to poměrně náročná zkušenost, ale asi by to chtělo udělat konečně krok dál. Protože i když máš Domiše, neustále hodnotíš, jak to bylo či nebylo s Fugem, jestli se měli rádi, neměli rádi, a jak Fugo dělal tohle a dělal támhleto ... A můj názor na momentální situaci je, že prostě Domišovi tak, jak teď je, prostě není asi úplně ideálně. Takže otázkou je, co dál - buď můžeš Domiše nechat tak, jak je - což znamená, že on bude ve stále stejném stavu a ty budeš i nadále znít stejně zoufale, nebo s tím budeš něco dělat a ať už zvolíš Feliway, homeopatii, psa, kočku, morče, papouška, prostě cokoliv, čím bys Dominika rozptýlila, protože podle mě se prostě nudí a je sám, i když Fugo byl poděs, tak stále to byl člen smečky, který najednou "zmizel", co když třeba Domiš takhle projevuje svoje truchlení? (teoretizuju) ... osobně nevím, co jinýho, krom uvedenýho poradit. Maximálně můžeš ještě nechat Domišovi udělat krevní testy a přesvědčit se, že po zdravotní stránce je OK. Víc mě nenapadá.

Btw. depozita fungují na principu koček v domácnosti, takže soužije hromadně víc koček, u nichž se dá vypozorovat, jak reagují na kočičí i lidskou společnost. Takže opravdu se dá říct, která kočka je víc samotářská a která společenská, která chce kočky vedle sebe a která je naopak nesnáší.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 20:38:10
Odpovědět s citátem

Kami já pořád jen nedokážu pochopit tu souvislost s tím, že se bojí když nesu něco plandajícího v ruce s tím, že nemá kamráda. Přijde mi to jako pitomost. Nevidím mezi tím jedinou souvislost. Navíc když Fugo je pryč už od prosince a Domiš to nedělal hned. Kdyby tyhle projevy nastaly ihned poté co přišel o kočičí společnost, tak bych to chápala,ale takhle? Třeba to jídlo tím asi bude, to jeho mňaučení nevím. Když byly dva, tak řval Fugin, takže je to jako prašť a uhoď. Mě nejde o to bránit se radám, ale prostě už mám averzi na to, když někdo radí pořiďte kamaráda. Víš ono když si někdo prožije to co mi s Fuginem tak není divu.
A už jsem několikrát psala, že Miki byl na tom hůř když měl kámoše, než teď. Myslím, že ho znám dost za tu dobu co ho máme doma. Ptala jsme se na radu abych viděla, zda s tím má někdo zkušenosti a zda si dokázal nějakým způsobem poradit. Nechtěla jsem radu "kup druhou kočku a bude to v pohodě". On je jinak naprosto úžasnej, hraje si, má naši pozornost, chodí se mazlit a neprojevuje nějaký smutek. Je teď mnohem víc svůj a v pohodě, ale to už se opakuju.
Chápu, že pořízení druhé kočky třeba řeší nudu kočiny co je sama doma, ale to si opravu toho názoru, že druhá kočka vyřeší jeho strach z návštěv a záclon?

Pořád se řeší, že dvě se nenudí a vyhrají si, ale to přece není nic co souvisí s tím strachem. To je úplně něco jiného.

Kami a taky si myslím, že krok dál jsem udělala právě ve chvíli, kdy jsem se rozhodla, že už to s další kočinou nebudu riskovat. Protože ten krok předtím byl hodně vedle...


Naposledy upravil Verunka dne 13. 5. 2008 8:44:44, celkově upraveno 1 krát
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
April



Založen: 08.11.2004
Příspěvky: 2716
Bydliště: Praha

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 12. 5. 2008 20:50:56
Odpovědět s citátem

Hele jak se říká - do ženských a do melounů nevidíš, a já dodávám - ani do koček. Příčina a důsledek může být u koček naprosto pro člověka bez souvislostí a nenapadne tě, že vůbec dvě různé věci spolu mohou být jakkoliv propojené.

Nevím, proč se bojí záclon, ale naši se občas taky leknou a couvaj a občas i utíkaj, když takhle po různu něco tahám, ale okouknou mě, očmuchaj a je klid. Jenže Domiš to dotáhl do hysterického strachu a neurotizmu, podle toho, jak píšeš o reakci pod postelí.
Ohledně návštěv - Rubka se taky cpe pod gauč, byť to má na milimetry a Maxíš se schovává v koupelně, ale po čase vykouknou a před známýma lidma se už ani neschovávají. Takže proč prostě Domiš ten strach nepřekoná - kdo ví. A přiznávám, že tu odvahu si naši dodávaj občas vzájemě, protože každej reaguje na jiný podněty, takže když jeden vidí, že druhej se nebojí, tak mi přijde, že taky snáz pak získává odvahu, ale netvrdím, že je to univerzální. Nicméně prostě mám pocit, že když nic jinýho nezabere (lékařské vyšetření, homeopatie, a kdoví co ještě a nenapadne tebe nebo někoho dalšího jiné řešení), tak bych se prostě představě druhé kočky nebránila.

A já ti nevím, podle popisu mi prostě nepříjde, že by Domišova situace byla výrazně lepší bez Fuga, podle mě je to stále stejně na prd, jen se změnily okolnosti.

Nicméně napiš, cos zkusila za řešení, nebo co máš v plánu vyzkoušet, abychom se vůbec k něčemu dobraly.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 6:34:25
Odpovědět s citátem

No já chci zkusit Feliway a chtěla jsem vědět, jestli existuje něco podobného na kočky jako na psy. Prostě něco čím "učit" nebát se. Ale to je asi spíš napsat paní Žertové. Tady se tohle asi vyřešit nedá.

Kami jak píšeš, že se Ti zdá, že je to teď stejné jako s Fugem, tak můžeš mi prosím říct v čem? Já s ním doma bydlím, vím jak se choval a jak se chová teď. Když byli dva, tak byl jakoby zestárl, nehrál si, nic ho nazajímalo. Přestal se mazlit, nechodil si za námi lehnout na gauč, když jsme jim něco přinesli - bonbonky, hračky, cokoli - tak vše zabral Fugo a on jen z pozvdálí smutně koukal a pak si někam zalezl a byl zalezlý. Pořád se všeho stranil a když měl o něco zájem, tak Fugo ho prostě vystrnadil. Pak to, že nemohl spát s námi, musel být zavřený. Prostě všechny jeho zvyky musely jít stranou. Byl jako by nebyl. Po Fugově odchodu si začal zase hrát, aportuje myšku, honí se s provázkem, hrajeme spolu na honěnou, vše co koupím je jen pro něho a on z toho má radost, z nových myšek, z mávátek, apod. Když byli dva, tak na takové věci ani nereagoval, jen z povzdálí koukal. Fugo ho totiž vždy předběhl. Když se honili, končilo to vždy bitkou - a ne bitkou ze hry, ale normální rvačkou kdy jsme je kolikrát museli rozhodit, protože už u toho oba řvali a chlupy lítali metr vysoko. No to je jedno, já prostě druhou kočku nechci, už ne. Zkusím ten feliway a poradu s nějakým zvířecím psychologem, co by se s tím dalo dělat.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
April



Založen: 08.11.2004
Příspěvky: 2716
Bydliště: Praha

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 6:51:42
Odpovědět s citátem

Psala jsem, že se změnily okolnosti, ale že Domiš je, když se to vezme kolem a kolem, ve stejné mizérii jako byl s Fugem.
Psychicky na tom není dobře - a dle čeho usuzuju? Protože normální kočka se třeba schová pod postel, nebo pod gauč, ale rozhodně není normální, že Domiš se bojí tak hystericky, že panikaří, cpe se do míst, kam se nevejde a sílou strachu je schopný nadzvihnout postel. TO není normální a v tom já shledávám, že je na tom dost mizerně. Příčinou tentokrát není Fugo, ale něco jiného.

Píšeš, v prvním příspěvku, že se chování změnilo po Fugově odchodu. Takže na jednu stranu se změnilo k lepšímu - hraje si, honí myšky, mazlí se, ale na straně druhé propadl (dle mého názoru) naprosto nepřiměřenému strachu. Takže nula od nuly pojde, je hravější, ale bojácnější. A o to mi jde - že je kočka opatrná a nedůvěřivá, je normální, ale to, jak popisuješ jeho reakce, má k normálu daleko. A možná bys měla popřemýšlet, co všechno se u vás krom Fuga změnilo (nábytek, vztahy, sousedi, ....) a mohlo vést k té panice.

Fugo byl a je dominantní, o tom není pochyb, i dle toho, jak se projevuje nadále. Že existují i submisivní kočky nehodláš akceptovat. Budiž. Nikdo ti další kočku nenutí, byl to jen návrh, kterej by mohl pomoct. Naprosto odmítáš i jen myšlenku, že by Domišovi mohl kočičí partner prospět, ne každá kočka je totiž Fugo.

A budu upřímná, nevím, co víc dodat. Dala jsem pár návrhů, i když přiznám, že tím, jak k tomu přistupuješ, nemyslím, že to má řešení. Na jednu stranu se ptáš a hledáš, na straně druhé pak píšeš, že je přece Domiš úplně v pořádku. Tak a teď si vyber :-/

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 7:26:17
Odpovědět s citátem

jo asi už se v tom plácám. Protože jsem si v tomhle tématu chtěla povídat s někým kdo má podobně bojavou kočku a nakonec to dopadne tak, že jediné řešení podle všech je koupit druhou. Že se to mění od dob kdy byl doma Fugo jsem psala proto, že od té doby jsem ho začala zase moc pozorovat, prostě je doma jediný, mám o něj strach, tak se snažím ho sledovat abych něco nezanedbala. Bála jsme se, že ten strach může bhýt způsobený nějakou nemocí, že ho třeba něco bolí. Když jsem dávala Fuga, tak mě tu spoustu lidí měla za zmetka a teď když nechci druhou tak jsem za zmetka znovu. A je těžké, když prostě x krát napíšu, že druhou ne a stejně pořád všichni píší to samé. Už nevím jak mám vysvětlit.
A jak píšeš - "s tím jak k tomu přistupuju, tak není řešení" tak já si zase myslím, že přistupuju zodpovědně na základě spousty zklamání co bylo. Dle mně je nezodpovědnost udělat to znovu, zase šlápnout vedle a pak tu zase řešit další problémy.
Navím pořád píšeš, že je na tom mizerně a já ti to pořád vyvracím a pak je to pochopeno tak, že to co jsem psala nahoře je snůška blábolů který vlastně nechci ani řešit. Vyvracím, že je na tom mizerně, protože když k nám měsíc nepřijde žádná návštěva, tak bude v pohodě a nebude mu mizerně.
Jak třeba píšeš, že když něco táhneš, tak taky utečou a pak přijdou to očmuchat. Tak třeba s tím tričkem a ponožkami je to podobně. Uteče, ale hned zase přijde. Ale před záclonou se schová a je schovaný a bojí se. Prostě to asi fakt moc sleduju.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Karin



Založen: 17.07.2005
Příspěvky: 338
Bydliště: Brno

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 7:34:42
Odpovědět s citátem

Souhlasím s April, položila jsi tady otázku, ale zřejmě jsi nechtěla žádné rady, chtěla jsi asi jen, aby tě někdo utvrdil v tom, že se Dominik chová vlastně úplně normálně a že se takhle mění spousta koček. Normálně se teda nechová, možná někdo podobnou zkušenost má, ale větsinu z nás, kteří to čteme, to zaráží a tak jsme se snažili přispět svými názory. Já ti taky už nic nutit nebudu, homeopatii jsem navrhovala už u Fuga a jak je vidět ze zpráv z nového domova, je to pro něj i nadále jediná šance na to, aby se trochu srovnal, ale v tom už mu my nepomůžeme. Dominikovi by určitě taky prospěla, nebo aspoň Bachova květová terapie - a to, že by se k němu hodila mírná kočka podobné povahy jsi zmínila ty sama, když jsi psala o tom druhém kotěti.
Tak, a už taky nevím co víc k tomu dodat.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Mana



Založen: 07.06.2007
Příspěvky: 69
Bydliště: Praha 4

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 7:43:55
Odpovědět s citátem

Ahoj Verunko,
tu Feliway zkus, jak jsi psala o pár příspěvků výše, já jsem ji měla, když jsem přivezla ke dvěma kočkám postupně další dvě a měla jsem obavy, aby si všichni zvykli, a bylo to OK, i když nevím, jestli to bylo přímo tou Feliway.
Ale mělo by to vylučovat něco jako feromony spokojenosti a klidu, tak proč to nezkusit. Uškodit to asi nemůže. Stojí to i s odpařovačem asi 600, cca.
Anebo třeba na klinice ve Stodůlkách pracuje paní, co používá Bachovu terapii, různý bylinkový kapky, tak třeba to, existuje i něco přímo na stresy-děsy, to tam hodně prodávali před Silvestrem.
No a jinak moje kočky se taky občas vyděsej, stačí třeba někdy když mi z postele upadne knížka a čas od času na to zareagujou jak na pumovej útok, těžko říct, co se jim honí hlavou..... Smile
...o druhý kočce mlčim Laughing
Tak zdravím a držím palce!
Maruška
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Odpovědět 
April



Založen: 08.11.2004
Příspěvky: 2716
Bydliště: Praha

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 7:46:41
Odpovědět s citátem

Ne, nechtěla sis jen popovídat - nahoře zmiňuješ Desenského, který problémy řeší, nemluví o nich; píšeš, že chceš poradit s Domišovo strachem - to není potřeba si popovídat - žádáš o radu. Takže netvrď mi, že si tu jen tak plácáme játra a ty vlastně o to ani nestojíš. To by mě totiž fakt naštvalo.

A to sledování je přesně to, co už jsem taky zmiňovala - šíleně ho sleduješ a zkoumáš každou jeho reakci. I proto tu padaj návrhy na druhou kočku, protože prostě nebudeš mít čas hnípat se v Domíšovo reakcích a Domiš možná nebude streslej z tebe, že furt něco řešíš, a ani Domiš nebude mít příležitost bát se ponožky, když bude mít jiný podněty. Kup si/Domišovi psa, papouška, rybičky, cokoliv, když prostě pro tebe je druhá kočka něco naprosto příšernýho a děsuplnýho a neskutečně ďábelskýho.

Za zmetka tu nejsi a nikdo ti nic takovýho nepsal, ale musíš uznat, že měla jsi problémy s Ozzym, pak Fugem a teď Domišem a na člověka už to může působit zvláštně; jsem z těch, který se tě zastávaly, pokud byly nějaké pochybnosti (to sama víš, že jsme spolu komunikovaly soukromě) ale mě samotný přijde zvláštní, že je to už třetí kočka, se kterou musíš řešit něco nestandardního, i když v případě Fuga se s obdobou jeho zlobení pere i paní Lenka. Takže hledej třeba příčinu i v tom, jestli se moc neangažuješ - nechlácholíš ho, nejsi sama vystreslá, v depresi, bojácná, a nevím co ještě ...

Verunko - jsi schopná pochopit rozdíl v tom, že naše kočky se sice schovávaj pod gauč nebo do koupelny, ale nikdy, nikdy se neschovávaj v panický hrůze a nenadzvedávaj gauč a necpou se do míst, kde se zaseknou? Že sice couvaj, když něco nesu, ale je to výjimečně? Že se nebojí obyčejného trička nebo ponožek, ale zíraj na mě zmateně, když třeba nesu obr pytel s dekama? Je v tom drobný rozdíl - naši vyšilou jen občas, dle popisku Domiš vyšiluje furt.

Takže - buď je teda Domiš naprosto v pohodě a použiju-li tvá slova - první příspěvek je snůška blábolů; nebo Domiš má problém a ty přestaneš omílat to, že bát se ponožek je normální, a eliminovat návštěvy kvůli panikařící kočce je OK.

April

P.S.: Bylas už u doktora, abys vyloučila zdravotní problém? Pokud jsem pochopila dobře, tak tenhle stav už trvá pár týdnů, takže návštěvu doktora už byste měli mít za sebou!
A nezlob se, že jsem možná krapet ostrá, ale nebudu ti tu psát sladká slovíčka a balit svoje názory do kudrlinek, taková nejsem a píšu věci přímo a na rovinu, byť tvrdě.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 7:59:12
Odpovědět s citátem

U doktora jsme byli v březnu a jedeme za 14 dní na roční přeočkování. Když jsem tohle doktorce říkala, tak se mi vysmála, že tohle je u koček naprosto normální. Že její kočky to dělají také a nevím proč. Prohlížela ho, poslouchala, měřila teplotu, kontrolovala moč. Krev nám nebrali.

Píšeš - problémy s Ozzym - Ozzy byl něco jako Fugo, ale v mírnějším odvaru. Vzali jsme si ho z venku a doma mu to chybělo. Na Ozzyho jsme se byli dokonce i podívat, je krásný, veliký, ale nenechá se ani pohladit a domů prý chodí jen jíst. Doma ho prý udrží jen za cenu toho, že jí to tam obrátí vzhůru nohama. Pak přišel Dominik, andílek, bezrpoblémový. Jen nám přišlo, že se nudí tak jsem dala na rady tady a pořídila kamaráda. Nic se nezlepšilo, ale právě naopak a tak se mi tu nedivte, že jak slyším slovo druhá kočka tak jsem vzteklá a prostě už tomuhle nevěřím.
A jasně, udělejte z toho všeho nakonec, že já jsem všechny kočky zmařila a je to vyřešený. A ty urážky typu kup mu rybičky apod. si prosím nech od cesty. Doma už máme leguána zeleného.

A že píšeš něco tvrdě mi nevadí, ba naopak. Já ti taky nebudu padat k nohám jen kvůli tomu, že si jako půlka tohohle fóra stojíš za dvěma kočkama. Vždyť se na to poslední dobou podívej, někdo něco napíše a první odpověď je pořídit kamaráda. Pořád dokola, ale že má spoustu lidí také problém po pořízení kamaráda se mete pod stůl
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Verunka



Založen: 17.08.2005
Příspěvky: 472
Bydliště: Pelhřimov

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 8:08:49
Odpovědět s citátem

Mana: děkuju. Bachovu terapii jsme měli kdysi pro Fuga, ale nezabíralo to. Zkusím ji tedy ještě nechat namíchat pro Dominika. Přítelova teta se tím zabývá, takže se mám kam obrátit.

Ten Feliway si objednám, koukala jsem na internetu, je to do zásuvky a mělo by to u koček navozovat pocit klidu, tak třeba by to alespoň trochu pomohlo.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
April



Založen: 08.11.2004
Příspěvky: 2716
Bydliště: Praha

Předmět: 
PříspěvekPřitlapkováno: 13. 5. 2008 8:13:29
Odpovědět s citátem

Jestli radu pořiď mu rybičky bereš jako urážku, tak co ti mám na to víc napsat?

Podívej se do Zlaté knihy, kolik lidí má dvě kočky a ani nepípnou o tom, že maj problémy, ba naopak.
Problémy se občas vyskytujou, ať máš kočku jednu, dvě, tři nebo celou smečku. A ano, myslím, že dvě kočky jsou fajn, pokud člověk zváží všechna pro a proti. Neříkám jdi a vem si druhou kočku, ale zvaž, jestli by to nebylo řešení, a všichni píšou, že by to mohlo být řešení, nikoliv, že 100% budeš spokojená a nadšená.

Ozzymu je fajn, Fugovi je fajn, a Domiše sice brzy trefí šlak z ponožek, ale taky je mu fajn. Jeho chování je úplně normální. Tohle chceš číst? Prosím. Víc nevím, co bych k tématu dodala.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odpovědět 
Zobrazit příspěvky z předchozích:   

Jdi na stránku 1, 2, 3  Další



Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru


Přejdi na:  

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (47x)
2
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (37x)
3
Kočičí jména (31x)
4
Naléhavě hledáme dobrovolníka pro pomoc ... (22x)
5
Veterinární poradna: Do jaké teploty může být ... (20x)
6
Kočičí rekordy (18x)
7
Polydaktylie u koček (18x)
8
Britská krátkosrstá kočka (17x)
9
Námořnické pověry o kočkách (16x)

Víte, že...

Víte, že základní informace najdete v části stránek Kocouřovy rady?


Další pomoc Vám může poskytnout naše veterinární poradna.
Kocouřova veterinární poradna Reklama
E-mňauněte nám

Reklama

Modrý kocouř.cz (c)

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube
Top