[Rowdie]

Zdravím a chtěla bych požádat o radu:

Máme devítiměsíční kastrovanou kočičku Elišku. Od začátku (tj. asi od svých dvou měsíců) vyrůstali v našem bytě společně s bráchou Myšpulínem, oba s námi spávali v posteli, prostě obecná harmonie. Myšák byl spíš můj, Eliška byla spíš mého přítele. Jenže Myšpulín bohužel minulý týden v sobotu nečekaně zemřel (narkóza po kastraci vyvolala srdeční selhání). Eliška od té doby špatně jedla, všude bráchu hledala, mňoukala, vyžadovala zvýšené mazlení a špatně jedla.
V úterý jsme z útulku přivezli tříměsíčního kocourka (který - až na tu velikost - jako by Myšpulínovi z oka vypadl). Nečekali jsme sice, že si spolu hned padnou do náručí, ale mám dojem, že to sžívání probíhá nějak komplikovaně. První den na něj Eliška syčela téměř nepřetržitě, po třech dnech už na něj jen občas zavrčí a myslím, že nemá snahu mu ublížit, ALE: nový kocourek je dost temperamentní a chce si hrát, leze jí úplně do všeho, do její misky se žrádlem, vydrápal se i do jejího pelíšku (do výšky asi 2,5 m), skáče na ni a její syčení téměř ignoruje. Eliška se ho snaží ze svého teritoria odehnat, třeba ho i trochu klepne packou, ale pak rezignovaně sedí v koutě a smutně kouká. Snažíme se jí oba hodně věnovat, ale mám dojem, že se nám najednou spíš vyhýbá, odmítá hlazení, nepřede a pořád dost málo jí. Tak začínám pochybovat, jestli jsme udělali dobře. A čemu už vůbec nerozumím, se mnou se "baví" aspoň trochu, zatímco "svého člověka" kouše. Navíc od včerejška trochu zvrací (ne moc, asi třikrát a jenom tekutinu), myslím si sice, že možná něco vyhrabala z koše a dneska to pro jistotu půjdeme zkontrolovat na veterinu, ale - nemůže to souviset spíš s jejím duševním rozpoložením? Co s tím? Díky moc. Rowdie

[Jana(Micinka)]

[Rowdie1]

...chvilku to trvalo, ale teď už to vypadá na idylický vztah - jak se můžete přesvědčit:
http://www.kocici-utulek.cz/jak_se_maji/Myselin/Myselin_04.jpg

Díky za všechny rady (ve fóru i mailem).
Rowdie