[dexik]

Ahoj. Naší kočičce je 1rok a 3 měsíce, a chystáme se na kastraci. Mrouská se asi každé 2 měsíce, a už ji nechceme trápit. Čekali jsme, až trochu vyroste z kotěte. I když je pořád taková menší. Ale já mám největší strach z narkózy při kastraci. Ani ne z kastrace samotné. Máme jednoho dobrého veterináře, který odoperoval už hodně zvířátek, ale já mám takovou jednu negativní zkušenost, nechali jsme operovat francouzského buldočka u jiného veterináře, a on po operaci nám ho donesl přidušeného, měl zapadlý jazyk, vet si toho vůbec nevšiml, až otec si všiml, a začal ho obživovat. Naštěstí vše dobře dopadlo. Ale já teď od té doby mám šílený strach z narkózy, že se kočička už neprobudí, nebo z té cesty domů, že ji také zapadne jazyk, přestane dýchat........A já nebudu vědět, co s ní. Taky by mě vyhovovalo nejraději, kdyby mi jí vet předal již zcela probuzenou, ale to neprovádí.
Prosím, poraďte, jak si s narkózou a následným probuzením poradí kočičky? Je takové riziko? Jsem taky hrozný nervák a plašan, již jsem pár smutných zkušeností se zvířátky taky zažila, a vše se na mě podepíše.
Všem moc děkuji za vaše rady!!!

[Alena V.]

Já nevím, ale můj veterinář mi vždycky předával kočky i kocoury po kastraci už probuzené, i když ještě trochu omámené.

[JaSu]

Každá kočička to snáší jinak. Vždycky jsem si dala do kuchyně deku, abych měla kočku stále na očích a hlídala ji. Kocourek se začal zvedat, pochodoval a po třech krocích upadl a spal dál. Když se víc probral, dostal vývar a pak se pomalu vracel k normálu. Jedna kočička se neustále snažila dostat k misce, ale pořád se nemohla probrat, trvalo to asi 3 hodiny. Jiné kočičce jsem musela občas nakapat do očí, spala s otevřenýma očima, občas vydala příšerný zvuk, nebo se snažila někam utéct, s tou jsem zůstala vzhůru skoro celou noc. Nejmladší kocourek a kočička byli na zákroku společně, každý kvůli něčemu jinému, a za hodinu se na té dece rvali, až jsem je musela rozsadit, a do večera byli naprosto fit.

[Raika]

Také jsme dostali kočku už "probuzenou". Veterinářka říkala, že musím dát pozor, aby nikam neskákala, ale vysvětlete to kočce! Připravila jsem si velkou krabici pěkně vystlanou, tam měla ležet a odpočívat.
Kočka však byla zcela jiného názoru, skákala kam jen to šlo, odevšad nám padala, nožičky se jí pletly. Nejhorší bylo, když skočila na pračku a odtud chtěla skočit na své oblíbené místo na rohové ratanové skříňce. Zůstala tam viset za přední packy, padala skříňka, z polic padalo vše, co tam bylo, já chytala kočku i skříňku...
Měla jsem fakt strach, že si těmi výskoky nějak ublíží, ale šití bylo naštěstí kvalitní.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny

[vetka.M]

také předáváme kočičky už probuzené, ale ještě trochu "nafetované"...majitelům doporučujeme nechat kočičku v přenosce (ideálně někde v teple a temnu), dokud není úplně probraná, opravdu se dá kočičce těžko vysvětlit, že nemá nikam skákat a opravdu se o to pokoušejí a pak padají...můžou je občas zkusit pustit na záchodek, dát jim napít, ale jinak v zájmu bezpečnosti nechat zavřenou...jedna moje kamarádka svoji čerstvě vykastrovanou kočičku nosila celou dobu v náručí, kočička byla spokojená, kamarádka zralá na frťana

[Ifča]

Všem dobrý večer,ve čtvrtek jdeme s naší čičinou na kastraci.Při domlouvání zákroku mi veterinář řekl,že se mám rozmyslet,jestli chci číču hned probudit nebo jestli chci,aby se z narkózy probouzela postupně.Můžete mi,prosím,poradit,co je lepší? Stejně myslím,že i když by mi ji dával probuzenou,že bude brouček náš malej potom pospávat.
Ještě bych se chtěla zeptat,jak kočky snáší bolest (to abych se psychicky připravila na případné mňoukání a naříkání - už teď je mi jí líto).Moc díky za všechny názory i rady.

[Alena V.]

[April]

Ono asi nejde říct, co je lepší. Narkoza je náročná sama o sobě. Sama se přikláním spíše ke klasické narkoze, ale s tím, že vet si nechá kočku po dobu prvního probouzení u sebe pod dozorem a předá jí až když je kočka probraná.
U té probouzecí narkozy se nikdo moc neshodne, jestli je šetrnější, nebo ne. Někteří vetové jí nabízejí jako šetrnější, někteří zase tvrdí, že šetrnější není. Spíš se optejte svého veterináře, kterou narkozu by doporučil on sám, resp. kterou by použil na svou kočku, či psa.

Po probuzení se může stát, že kočina bude chtít lézt do výšek, i když je malátná. Takže pokud máte vysoké škrabadlo, tak raději na pár hodin sundat. Mňoukání ani snad ne, ani žádný výrazný projev bolesti. Ale počítejte s tím, že když kočinu uvidíte, budete mít výčitky, co jste jí to nechala udělat ale to je přechodný stav.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Milena]

Ty výčitky jsem po první kastraci kocoura taky zažila. Když se probudil, vstal a potácels se ke mě jakoby pro ochranu a já přitom věděla, že jsem mu to způsobila......Ten pocit si budu vždycky pamatovat. Jinak další kocour spal v narkóze ještě doma a pak byl celkem brzo v pohodě a nepřišel si ke mně stěžovat, takže dobrý. Kočka taky spala a jen první den se trochu hůř pohybovala a připadala si dívně. Věděla, že není fit a byla trochu vyplašená. Hlavně s tím vyholeným bříškem vypadala tak bezbranně.
Obecně si myslím, že když zvířata po operaci spí, tak ránu delší dobu udrží v klidu a dají jí šanci se hojit. Mě to dalo šanci je bezpečně dopravit domů dokud jsou ještě v klidu a nemohou si nějak ublížit. Jazyk jsem vždycky zkontrolovala. Stejně je to ale individuální....

[tatiana]

Já jsem si Adama vezla taky ještě spícího, a byla jsem ráda. Aspoň jsem na něj v autě nemusela dohlížet. Bylo dokonale ošetřený, ležel přikrytý na vyhřívané podušce (je to nahatý sphynx), dostala jsem kapky do očí s pokynem mu je kapat každou chvíli, dokud oči nezavře (měl je otevřené, i když spal) nebo se neprobere. Byla jsem s přístupem veterinářky maximálně spokojená. Doma jsem ho položila na podlahu na deku tak, abych na něj pořád viděla. Do hodiny byl vzhůru a bylo mu špatně, ale nebylo to nijak dramatické, a druhý den už lumpačil.

Zajímavé bylo, že jak jsem ho položila na zem, připlížil se k němu opatrně Claudius a začal na něj strašně prskat a byl celej zježenej - holt z něj cítil tu doktořinu a pranic se mu to nelíbilo. Ale nenapadal ho, jen asi týden to trvalo, kdy se k němu choval jako k cizí neznámé kočce. Pak ho to přešloa byli zase kámoši se vším všudy.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz