[Ifča]

Chtěla bych se zeptat vás kočkoznalých,jestli je možné,aby se kočka naučila ke komu do postele smí a ke komu ne.Myslím tím to,jestli se naučí,že k manželovi do postele nesmí a ke mě může.Spíme v manželských postelích a manžel není nadšený, když v noci vyskočí k němu na postel.Kdežto mě to nevadí.Ona naše čičina není moc mazlivá,takže mi její noční mazlící návštěvy nevadí. Jaké jsou vaše zkušenosti?

[Minkli]

Nevím jak s postelí, ale "tvrdou" výchovou jsem svoje kotě naučila, že nesmí na můj noční stolek a na zavřený notebook. V mojí přítomnosti ani na stolek, ani na zavřenýho notebooka nevleze. Co dělá, když tu nejsem, ale samozřejmě nevím

[Smeny]

[Alamka]

[adinah]

U nás to funguje spontánně. Kocour chodí do postele jen ke mně, vždycky k ránu si zamňouká vedle postele a když poklepu párkrát na matraci, skočí nahoru, stočí se vedle mě do klubíčka a usne. K manželovi nechodí. (I když se ho občas snaží lákat ) Spíše výjimečně, když manžel déle spí (já odcházím před šestou), si kocour někdy lehne úplně na kraj jeho postele u nohou. Podobně to funguje i přes den. Sedím třeba za stolem, u počítače nebo i u televize a kocour přijde, kouká na mě, mňoukne si. Já si poklepu na kolena, říkám mu "hop, hop" a kocour skočí, chvíli se motá a hledá vhodnou polohu, pak zalehne a vydrží mi podřimovat na klíně třeba deset minut ale i půldruhé hodiny. Za manželem nejde. Manžel žárlí [/quote]

Evidentně je kocour heterosexuál:-)

[Alamka]

[tatiana]

[PAVITA]

Ahojky vsem,
tak moje kocicka spi pouze se mnou,ale jen casti noci. Vecer si ke me lehne k polstari schouli se do klubicka a vrni a usina. Pres noc spi na skrabadle,okne,skrini a kdyz zacne trosku otravovat vzdy ji zavolam tak pribehne zacne delat hrbet a nakrucovat se nekdy mi tlapkou ,,pohladi,,oblicej a lehne si a tak se to opakuje u pritele nikdy nespi v noci jen pres den treba o vikendu po obede.
pavla

[Tulipánek]

Krásné téma:-)

Nevím, jestli se to dá naučit, nezkoušeli jsme to, ale kocour chodí v noci výhradně ke mně
Co mě ale dostává je, že on si nelehne ke mně k nohám, vedle mě nebo k hlavě, on si mi lehne buď na hlavu přes obličej, a nebo do vlasů a už jede - škrábe, cuchá, přede a ještě mi k tomu olizuje ucho.
To olizování ucha dělá také vždy, když přijdu domů. Asi si mě plete s mámou
A přítel žárlí, jak už tu bylo napsáno

[Alena C.]

Tak mi to nedá a musím napsat, jak spím s kocourem. Z celé smečky se mnou spí v ložnici jen kocour, má zajímavý rituál - já si vždycky před spaním chvilku čtu. Kocour šmejdí pod postelí, pak skočí na skříň, zaparkuje se tam a tváří se, že spí. V momentě, kdy se natahuju po lampičce, že zhasnu, tak kocour skočí ze skříně na postel. Skříň je vysoká 2 metry, postel od skříně cca 80 cm. Je to skok veleskok, ještě štěstí, že to dělá výhradně než usnu, protože kdyby na mě takhle skočil v noci, byl by to šok. Zkoušela jsem různou dobu čtení, jestli ho to přestane bavit dřív než já zhasnu, ale né. Vyloženě čeká na moment, kdy se natahuju po lampičce. Zkoušela jsem i jen tak naznačit, jakože už se chystám zhasnout, tak to se napřímil, pokud jsem ale šáhla zpět po knize, tak nic. Nevím, kde na tenhle nápad přišel a co se mu na tom tak líbí. Já už jsem vytrénovaná, že mu dělám volné místečko na doskok

[yvetakasikova]

Náš kočičáček do půlnoci různě sedačka,škrabadlo,židle,umyvadlo.S novým dnem potichoučku se připlíží a už ho mám na polštáři za hlavou vydrží až do rána do 6hod.potom začne drbkání, olizovaní a uprava vlasů. Za manželem jen přez den a na sedačce,v ložnici nikdy.Kamarádky mají stejné zkušenosti,na polštáři za hlavou ale s chlapem ne!! yvet

[mixatko.v]

Můj kocour se mnou nikdy nechtěl spát, zatím co mazlit se chtěl přes den stále. Byla jsem ráda, když nová kočička hned od prvních dní každy večer až zalehnu a zhasnu( v devět anebo až o půl noci) příjde za mnou.tře se hlavičkou o mou ruku,nechá se šimrat na břišku a pak vyskočí na moje břicho a začne "masírování". Jako by chtěla říci...tak za odměnu ti teď udělám pořádnou masáž.Je to až dojemné, jak postup denně dodržuje."Masírovat" chodí jenom mě z celé rodiny několikráz za den. Je to taková moje masérečka. Kocour ji pozoruje ze svého pelechu, ale nepřidá se.

[LaďkaR]

Náš "prvorozený" Růča, když ještě žil, chodíval ponejvíc ke mně. Někdy měl období, že vyhledával exmanžela, to se k němu natáhnul do klína a já příííííííšerně žárlila. On totiž kočky nemusel a Růču strpěl jen asi proto, abych na něj neštěkala (zřejmě si pamatoval, když jsem jednou pronesdla, že než z baráku kocour, tak půjde on ... hm, asi se mě bál.... Druhorozený Fanoušek už měl postel jen pro sebe, navíc jsem si pořídila širokou, aby měl kocour dost místa. Vydržel se mnou spát až do rána, přitulil se, nědělal v noci binec, prostě hodné miminko. Vše se změnilo po příchodu Vločky a Bédi. Ti hned automaticky zabrali postel pro sebe, Fanoušek byl teda dost rozhozenej, najednou začal chodit lehat na skříň, do koupelny do sprcháče... Pak si začali zvykat v posteli všichni tři, teď už tam i leží, akorát Fanoušek leží v nohách, protože ho ode mne vytlačí vtíravá Indulona, pardon, Vločka Zato když čerti nad ránem dělají v obýváku binec, tak přijde, přitulí se a užívá si, že mne má jen pro sebe. Ale zase do okamžiku, než se s ním někdo přijde do postele servat...
Spíš jsme s dcerou řešily, že Vločka bude "její" kočka, že si ji naučí k sobě do pelechu, ale prostě poručte kočkám, jdou za mnou, kdoví proč, jestli tam u mne mají víc místa nebo že jsem jejich krmič.... Ted už snad Lucka nežárlí, ale bylo jí to moc líto. A úplně nejlepší je, když se mnou Lucka jednou za čas spí a nastěhuje se tam i celá smečka.... To je pak ze mě psanec a mám pro sebe tak 30 cm z celé šířky postele. Jedna známá se divila, proč kočky nevyženu... no ona kočky nemá, ona to nemůže pochopit....

[Ivana J.]

Jak to tak tady všechno čtu, trochu vám závidím, protože se mnou kočička spát nechce. Celkově není moc mazlivá, chovat se nechce, jen se občas obrátí na zádečka a nechá se drbat na bříšku, ale jinak je to většinou "tak si mě pohlaď když jinak nedáš, ale zkrať to". Přes den se však většinou zdržuje kousek ode mě. Taky v noci spí pod naší manželskou postelí a když někdy spím v jiné místnosti (když mi postel zabere syn), je se mnou tam. Skoro do rána spí a ani se nehne, kolem páté začíná šmejdit - někdy úplně potichu, někdy štěrchá myšičkama (už se je snažím na noc vysbírat, ale vždycky má někde nějakou zašitou), někdy se naprosto nutně musí v 5 ráno podívat do nějaké skříňky a začne si vymňoukávat její otevření.

[Beranka]

To já mám doma naprostého závisláčka,neustále je mi v patách,jako by se bál,že mu někam frnknu.Jakmile si sednu,či lehnu už je na mně .Chlapi skoro vůbec nemusí,asi žárlí,spí zásadně se mnou. Za hlavou,hlavičku položenou na mém čele a nejradši má,když ho držím za tlapičku.To dokáže spát takhle hodiny... Je to zlatíčko a nejlepší "chlap" na světě

[AngelikadeSance]

[Alamka]

[Ivana J.]

[Iva Goli]

Všetky naše tri mačky spávajú so mnou. Miš zásadne pri hlave, stočí sa do klbka a pradie mi do ucha. Sem-tam robí pokus ma umyť Niekedy sa zastaví na noc aj Maš - tá sa zvyčajne vytiahne na moje brucho alebo pod krk a nechá sa hladkať a šrabkať. Goliáš príde dva-tri krát za noc, "premasíruje" ma a potom sa natiahne na mne aký je dlhý. Niekedy spí vedľa mňa tak, že ho rukou objímam. V poslednej dobe sa stane, že so mnou spia v posteli aj všetci traja naraz + samozrejme ešte priateľ. Pri ňom takmer vôbec nespávajú, zrejme je to naozaj tým, že ja kŕmim. Ale radi sa chodia pomaznať aj s ním, len nie až tak často. Všetci traja si navykli počas noci chodiť do misky s granulami, ktorá je preventívne pri posteli, takže niekedy len prekráčajú posteľou, premasírujú ma a idú chrúmať. Miš a Maš si dokonca niekedy vynucujú podávanie granuliek priamo v posteli - dovtedy mi strkajú hlavičky do dlane a ohrýzajú prsty, kým sa pekne-krásne nezdvihnem a nevezmem misku do postele. Musím priznať, že s nimi rada spím, aje keď to ľudia, ktorí nemajú doma zvieratko nechápu - aby som odcitovala klasika: kto neprežil nepochopí, kto prežil nezabudne.

[Smeny]

[AngelikadeSance]

Kdo to nezkusí, neví o co přichází .

Před několika lety jsem si klepala na čelo, když mi jedna známá povídala o svých kočkách a zmínila se, že je nemožné zabránit kočce ve vstupu do ložnice, do postele, na stůl a jiná místa v domácnosti.
Dneska vím, že je to opravdu nemožné a hlavně nepřijatelné pro mě.
Nedovedu si představit ráno, kdy by mě moje zrzka nepřišla budit něžným oblíznutím nosu, další kočka sedící vedle hlavy mě nehypnotizovala ve spánku, abych už teda vstala, vytáhla z lednice Krajanku a dala ji po lžičce na víčko, z kterého ona sedíc na stole tuhle pochoutku slíže, mezi tím dorazila celá parta od misky a postupně se vystřídali u víčka a večer, když se vracím z práce mě z okna nevyhlížela jedna moje kočička a utahaná z celého dne mi další neasistovala v psaní na PC. Tohle jsou okamžiky, kdy děkuji za to, že byla stvořena kočka
A.

[tatiana]

Byly doby, kdy jsem si kočku v posteli - tedy ve své vlastní - moc představit nedovedla. A na stole v kuchyni, a na židli, ze které jsem před 5ti vteřinami vstala, abych se jen pro něco natáhla a už ji okupuje kočka ... A že budu jíst jogurt jednou lžičkou společně s kočkou... A že nechám po sobě v posteli kočku rajtovat dle jejího rozmaru a uvážení... Že ji nechám, aby měla z mého nosu lízátko a já jen budu tiše skučet, protože to není moc příjemné Že budu vypadat jako po vášnivé noci, protože jsem nechala kocoura sosat můj krk Že budu muset pořád koukat pod nohy, protože se mi pod nima pořád plete nějaká kočka... Že mi bude na WC asistovat 5 koček a pes Že se pokaždé nějaká kočka pokusí vyrazit mi použitý WC papír z ruky-to je přece děsná psina Že budu pořád uklízet vytahané stelivo po celém bytě a 2x i víckrát denně mýt podlahu v koupelně, když tam bude hřadovat sphpynx, který zanechává na dlaždicích fleky... Že budu vstávat z postele jen proto, že můj miláček (rozuměj kocourek) už nechce spinkat a chce svůj přísun emocí a papání Že budu spát pořád tak, jak si vzal do hlavy můj devonek, že tak je to správně, protože musí mít svou hlavičku v mé dlani a já ho musím objímat, a to se musí dít na pravé straně postele-nevím proč, to mi neráčil vysvětlit, tak to prostě je. Že mě bude oblažovat každodenně svým rituálem, kdy minimálně 5x vyskočí do postele, projde se po mě, seskočí, dá si pár granulek, zavříská a toto opakuje-a já ho musím volat a lákat do postele, protože jinak bude pořád vyřvávat-prostě rituál musí být dokončen a k tomu patří mé lákání do postýlky... A těch "že" by se ještě našlo, jéjej!

Akorát co bych doopravdy nesnesla, aby mé kočky běhaly venku bez mého dozoru a pak prováděly všechny výše popsané věci-tak pak by mi to vadilo. Když je mám doma, vím, co jedí, kde šmejdí, vím, že mají pořád čistou kadibudku, protože jejich hajzbába (já) je trvale k dispozici a neustále připravená poníženě poskytnout své služby, když vím, že jsou očkovaní, odčervovaní, zdraví a čistí, tak můžou všude a klidně budu s nimi jíst jednou lžičkou a spát v posteli.

Neumím si svůj život už bez nich představit. A ani nechci.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[adelnik]

U nás je to jak kdy...ale většinou amís spí mezi náma. A myslím, že ne celou noc. Jenom na chvíli, než se začneme vrtět tak, že ho vyštveme. Ráno po zazvonění budíku přijde s pomňoukáváním, skočí na postel, projde se po nás, nejlépe po hlavách, kde se usídlí, vrní a nechá se od nás hladit. Takže ráno ještě kvůli miláčkovi kocouřímu zůstáváme tak 10-15min v posteli a rozmazlujeme ho. Mé druhé polovičce vadí asi jen chlupy (zvykl si) a kousání (občasné) do palce u nohy. Za to si může sám, mně na palce nejde, já je mám schované
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[Alamka]

[hanah.cz]

U nás kocouřice taky spí u mě v nohách. K manželovi měla tendence taky chodit, ale často se mu podařilo ji nakopnout, takže se jí tam přestalo líbit. Její večerní rituál spočívá v lovení zmíněných palců pod peřinou (manželových, mě to nedělá) a rychlý úprk pryč ve stylu "to já ne" V brzkých ranních hodinách jsem to pak opět já ke komu kočičanda jde a na kom "šlape zelí", pak se mi uvelebí na břiše a následuje drbání. Pak odejde a ještě spíme dál. Málokdy se jí povede, že by mě "zelošlapka" probudila chvilku před budíkem, zpravidla se přijde mazlit dřív. Manžel na její masáž nereaguje, takže v tomhle ohledu to u něj taky vzdala.

[Betty]

Naše starší, Betty, s námi spí jenom někdy. Když byla malá tak častěji, ale vždy jenom v nohách. Někdy spí také pod postelí. Ráda si vleze k páníčkovi pod deku, když si čte a má nohy pokrčené "do střechy". Má z deky stan a moc se jí tam líbí. Zato ta mladší, Wyomka, se mnou spí v posteli od prvního dne. K manželovi nejde, maximálně spí mezi polštáři. Nespí u mě celou noc, ale přijde tak kolem 2.-3. hodiny. Vleze si ke mně na polštář, leze mi po hlavě, mačká se na obličej a moc dlouho se uvelebuje a vrní. Pak usne a vzbudí mě před 5. hodinou, protože má hlad. Ale jsou s náma v ložnici obě každou noc

[kucirka]

Emča na mě vždycky v posteli už čeká a když si lehnu chvlíli polehává okolo, pak začne všude kolem mě přešlapovat radostí, po chvlíli unaven usíná a to nejčastěji přímo pod peřinu,nataženej podél celýho těla,nebo schoulenej u břicha. Když se otočím, přejlezá okamžitě aby byl vždycky co nejblíž a ne u zad,ale u břicha kt omu mi vždycky šlápne na krk..no sranda s ním je. K přítelovi moc nechodí. Když je mi blbě tak to vycítí,že ho tam nechci a leží jinde...ale někdy ho tam nechci ani když je mi dobře a stejně se tam nějak dostane....krysáček

[CherryAnn]

[BáraP]

můj merlouš chrní zásadně na peřině v mýh nohách...občas schoulený do klubíčka, občas se rozvaluje, že se tam já sama pomalu nevejdu. když se zlobí, tak jde spát do pelíšku...ale nikdy mu to dlouho nevydrží...každé ráno se přijde pomazlit...lehne si mi na prsa, dostanu čumákovku anebo mi zalehne polštář,hlavu, vlasy. byla jsem 4 dny na služební cestě a on byl u kamaráda, který má kočku a kocoura...po těch 4 dnech je to ještě větší mazel a hlídá si mě na každém kroku, tak nevím, jestli tam dostal takový céres nebo se mu tolik stýskalo...