[Krausová]

Máme doma jednu britskou kočičku Haničku. Budou jí 3 roky a je kastrovaná. Od chvíle, co jsme si jí přinesli, moc se chtěla kamarádit s dalšími zvířátky, hlavně s pejsky venku při procházce na kšírách. K ostatním kočkám venkovním i bytovým se chovala přátelsky, ale bez kladné odezvy. Teď jsme známým sehnali přes další známé koťátko a na jeden den ho zkusili mít u nás doma, jak to naše kočička přijme, protože jsme si i my zamilovali další koťátko. Já tajně doufala, že to bude fajn, protože naše Hanička vždy moc toužila po zvířecí společnosti. Nečekala jsem, že by mohl nýt problém v 9ti měsíčním kotěti-kočičce. Kotě se narodilo v bytě mezi dalšími dvěma dospělými kočkami, psem a čtyřmi dětmi našich známých. Kotě mělo i dva své sourozence. Tak jsme si mysleli, že bude na kočky zvyklé. Jenž ouha, kotě, kdykoli se ke kotěti naše Hanička přiblížila se vztyčeným ocáskem,hlavou vzpřímenou a upřímným mňouknutím, prostě přátelsky, kotě začalo pokaždé vnitřně vrčet, sledovalo ji jako sfinga a když se přiblížila, zasyčelo nebo seklo. Naše Hanička dlouho odolávala, ale vždy bez úspěchu. Kotě stále vrčelo a naše Hanička také začala syčet, ale stále kotě sledovala na každém kroku a chtěla se přiblížit a seznámit. Dokonce se chtěla vyválet v záchůdku, kde se před tím vyválelo kotě nebo u toho záchůdku ležela. V noci došlo ke střetu mezi kotětem a naší Haničkou, že jsem musela zasáhnout a oddělit je. Naše kočička se začala vyhýbat i našemu pohlazení a jakémukoli kontaktu, či pomazlení. Za to kotě při kontaktu s námi si spokojeně předlo a mazlilo se. Teď je už kotě u našich známých, naše Hanička odpočítá v záchůdku po kotěti a jako by je hledala. Srdíčko nás všechny bolelo, když jsme sledovali reakci kotěte na přátelskost naší Haničky a říkali jsme si, proč ji tak odmítá.
Je to snad tím, že se kotě nové kočky bojí a jde jen o čas si zvyknout a seznámit se? Rozhodně jsem nečekala, že takhle malé kotě se bude takhle chovat k dospělé kočce, která je svou paní u nás doma. Kotě bylo spokojené v naší společnosti, vrněla jak obrtraktor a naše Hanička jen tiše trpěla a snažila se seznámit. Chtěli jsme naší kočičce pořídit kamarádku, ale z téhle zkoušky jsme tak zklamaní, že si říkáme, než naší Haničku trápit kotěcím odmítáním a agresivními výpady, raději bude sama. Já vím, byl to jen jeden den seznamování, ale bylo nám z toho hodně ouzko.
Setkal jste se už někdy někdo s takovouhle zkušeností? Myslíte, že by takové dvě povahy byly někdy kamarádkami?
_________________
Leňuška

[beta.1]

No jeden den je velmi málo na seznámení,to chce čas,kotě se bojí,proto syčí a útočí,musí si zvyknout na pach cizí kočky,týden by určitě stačil na to aby začli spát spolu:-)

BBLMM

[April]

V podstatě celá tahle část fora je o seznamování koček. Doporučuji namátkou vybrat pár témat a pročíst si je. Zjistíte, že to, co se dělo u Vás byl celkem standardní jev.

Hlavně chybou bylo, že jste si to nenačetla dřív, zřejmě byste pak kotě nedali jinam, ono Vaše zásahy mohou proces sblížení a zvyknutí si oddálit.

Také bych doporučila trochu změnu přístupu. Chápu, že Hanička je první a tudíž Váš vztah k ní je zatím vřelejší než k nové kočičce a je vhodné jí to dát najevo. Ale opravdu to nelze brát tak, že "Hanička toužila po zvířecí společnosti" a "Hanička je přátelská a kotě jí odmítá" .... Hanička jistě má nějaké pocity, ale soustředíte se moc na ní a trochu mi přijde, že jste zapomněli na pocity nováčka ... ono kotě, resp. vlastně už dospělou kočku jste v devíti měsících vzali z jejího prostředí a přinesli k dospělé kočce, nový byt, nové pachy, nový režim, noví lidé ... prostě úplná změna kočky, která už v devíti měsících má své zvyky a návyky a kočka sama potřebovala klid na sžití a Vy jí během jednoho dne přinesete a druhý den zase odnesete.

Nové kotě/kočka si musí zvyknout a že pochází z místa, kde koček bylo víc neznamená, že automaticky bude přátelské. Obě kočky si musí ujasnit své vztahy, ale pokud do toho ujasňování budete zasahovat, budou obě zmatené.

Takže doporučuji si tedy načíst něco ve foru a pak si rozmyslet, v návaznosti na načtené, jak pokračovat dál.

Dodatek: Byla jsem upozorněna na svou nepozornost při čtení a sypu si popel na hlavu, že jste byli pro kočinu jen přestupní stanice. Pravdou je, že v podstatě stejně platí výše uvedené (pro případ, že byste si kotě pořídili i Vy), a i to, že pro tu devítiměsíční kočičku to muselo být extra náročné a i vč. toho, že je třeba si o tom načíst, a platí i to, že z jednoho dne opravdu nemůžete soudit a soužití na trvalo se vyvíjí déle než během pár hodin.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Balisek]