[TinaF]

Jde spíše o kočičí psychiku.
Mám půlroční kotě domácí a od 11. prosince je nemocné. Doktor neurčitě diagnostikoval zánět středního ucha, možná zánět mozkových blan. Kotě je od té doby v kotelně, aby bylo ve větším teple. Většinu času je proto kotě samo. Přes svátky jsme ho měli občas v kuchyni a dělali mu společnost, ale teď jsem přes týden pryč a rodiče nemají tolik času se mu věnovat. Asi třikrát jsme ho taky dali k ostatním kočkám, aby se tolik neodcizily, ale vůbec si ho nevšímají. Ani matka. Teď jsme od toho museli i upustit, protože se koťátkův zdravotní stav zhoršil. Takže mu společnost děláme jen my. Chtěla bych se Vás zeptat, jestli tohle odloučení od koček a častá samota nemůže koťátku ublížit. Chceme ho v domě nechat dokud se pořádně neuzdraví, to znamená, že po celou zimu nesmí znovu nastydnout. Přijde mi, že je čím dál víc rozmazlenější, ale také víc agresivní - ne že by ublížilo, ale ve hře víc kouše.
Děkuju za rady.

[April]

Kočky (ne všechny, ale většina) přijímají vetřelce poměrně s nevolí, takže když po zimě, až se kocourek definitivně uzdraví, ho vypustíte ven, bude to mít těžké ... už jen z důvodu, že bude "opečováván a krmen" doma, což souvisí s tím "rozmazlením", takže jako venkovní bude mít problémy jak s lovením potravy, tak s adaptací na pro něj staro/nové podmínky ...

Koťátku pobyt doma a samota rozhodně neuškodí a neublíží, ale zvykne si a těžko si bude navykat na venkovní život ...

Nevím, nedokážu vám odpovědět, jak s kocourkem naložit, protože pokud ho naučíte být doma (což při léčbě je zapotřebí), venku se bude uplatňovat už hůř ... možná by stálo za to zvážit možnost, že by kocourek byl nakonec buď domácí, nebo polovenkovní - s výběhem ven, ale krmení, pelíšek by měl doma ...

A.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.