[Hanka]

Prosím o radu nějakého zkušeného kočkologa. Od prosince máme doma kočičku z útulku (kastrovaná, asi roční). Není nijak bojácná, dobře papá (už přibrala téměř 1 kg). Ale pořád mám pocit, že se nám dosud nepodařilo vytvořit si ten správný vztah. Hladit se nechá, někdy i pochovat (jen na krátkou chvilku). Sama však nepřijde. Jen nás zpovzdálí zadumaně pozoruje. Na hraní (honění kuličky, myšky...) se nechá zlákat, ale také jen na pár minut a pak ztratí zájem.
A tak pořád nevím - ještě si na nás nezvykla, má takovou povahu a zůstane poměrně rezervovaná i nadále, schází jí kočičí kamarád....?
Prostě mám pocit, že u nás není nějak moc šťastná. Snad je to tím, že je naše první a máme málo zkušeností.
Předem dík za rady - jak proniknout do kočičí dušičky.

[Tina]

[Ludmila]

Milá Hanko, nejsem zkušený kočkolog, jen vám mohu říct ze své zkušenosti, že kažká kočka je osobnost, je jiná a vyžaduje individuální přístup.
Mám doma dva nalezence, jedna kočička stará asi 1 rok, která byla velice bázlivá, nedůvěřivá a nesnášela fyzický kontakt. Po 4 měsících jí přibyl spolubydlící kocourek asi 4měsíční, čilý a plný chuti do života.
I přes počáteční potíže kočička se již sama přijde pomazlit, vyhledává společnost a věřím, že je to i díky jejímu nebojácnému čtyřnohému kamarádovi.
Vyžaduje to však spoustu trpělivosti. Držím vám palce, vám i vaší kočičce a jistě si po čase navzájem budete rozumět.

[Anonymní]

[Hanka]

Děkuji všem za odpověď a povzbuzení.
Objevila se však další věc, kterou si nedokáži vysvětlit. Čikytka (tak se náš černý poklad jmenuje) začala startovat po některých členech domácnosti. Chová se zcela normálně, někde sedí a najednou skočí (nejčastěji před obličej ) někoho kdo je právě poblíž a nejlépe skloněný. Sice neškrábne, ale vypadá to dost hrozivě. První obětí byly dcery ( 9 a 7 let). Teď si na to začaly stěžovat i babičky ( jedna bydlí s námi a druhá dochází hlídat děti). Zatím jsme byli těchto hrátek ušetřeni jen manžel a já. Když šlo o dcery - trochu jsem je podezírala, že přes všechno nabádání, pronásledují Čikytku až přílišnou pozorností. Ale teď spíš uvažuji o možnosti, že jde o vyjasňování postavení ve skupině. Nebo je to nesmysl, nejde o určité zastrašování, ale o hru (dotyčný tak komicky nadskočí ) ?
Samozřejmě dáváme najevo, že nám takové chování nelíbí - babičky okřikují a já už umím docela slušně "prskat" . Jenže to zabere tak na dva dny a pak se vše opakuje.
Předem děkuji za všechny odpovědi!

[Tina]