[Ataner]

Dobrý den, mám 2 vykastrovaný kocourky, jeden o půl roku starši. Ten starší je povahově už od mala dost citliví a nedůvěřiví, hrozně rád se mazli ale jen semnou, spinka semnou i pod peřinou, když přídu domů je na něm vidt jeho radost což mě samozřejmě moc těší Mladší to je zase přesnej opak, mazlil by se i nepřítelem, má všechny rád, miluje společnost, prostě typickej mazel pro všechny spolu vycházejí paradně, mají se rádi, oba dostavají stejně pozornosti ale když se semnou mazlí jeden tak druhej jde pryč no boužel ted nastal problem, mladšímu kocourkovi se stala važna nehoda a diky bohu zazrakem přežil i když mu už doktoři nedavali šanci každopádně už ho mám doma ale jeho stav je furt vážný a je to už jenom na něm. Bydlím ve velkým bytě s 2 spolubydlícíma, malej potřebuje hlavně klid a naší společnost, je zavřený u mě v pokoji a děláme vše proto aby se uzdravil takže Derek (starší kocour) se může cítit odstrčený, i když se mu spolubydlící snaží věnovat v tehle težké chvíli, jsou pro něj zavřené dveře do mého pokoje neúnosné. Brečí kňoura, já se sním mazlím, hraju a davam mu najevo moji lásku k němu ale on tomu nerozumí. Nikdy předtim nebyly dveře zavřené. Bolí mě poslouchat jeho pláč za dveřmi ale malej mě ted potřebuje více a Derek k němu nesmí. Bojím se aby si nemyslel že už nemám ráda a nezměnil své chování kvůli práci mi času doma moc nezbývá sotva na malýho prosím máte podobné zkušenosti? Nebo rady jak dát najevo Derekovi moji lásku i přesto že má ke mě dveře ted zavřené??

[beta.1]

[Betty]

Nevím co vašemu kocourkovi je, to nepíšete. Ale já bych dveře nezavírala. On ten starší kocourek pozná, že je mladší nemocný a jistě ho nebude nijak otravovat. Spíš se o něj bude starat, když spolu mají pěkný vztah. A tím eliminujete problém zavřených dveří. Já bych řekla, že je to zbytečné. Alespoň to zkuste a uvidíte jak se bude starší kocourek chovat. Je jasné, že mu vadí, že jste zavřená s mladším v pokoji, kam dodnes běžně chodil. Asi těžko mu to vysvětlíte. Buď si zvykne a nebo bude mňoukat za dveřmi.
_________________
Kačka + Betty + Wyome + Jessinka + Romeo

Kdyby bylo možné zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila. Mark Twain

[April]

Osobně si myslím, že zavřenými dveřmi si koledujete o to, že "odstrčený" kocourek Vám brzy začne čůrat do věcí různě po bytě a to pak bude velmi nepříjemné k řešení.

Nevím, jak moc je situace vážná, a jestli je opravdu nutné, aby nemocný kocourek byl o samotě, ale osobně si myslím, že oddělení vůbec ničemu nepomůže. Naopak je vidět, že si komplikujete zbytečně život. A pokud spolu mají dobrý vztah, tak vzájemný kontakt může pomoct tomu nemocnému.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Ataner]

malej ve středu neštastnou nahodou vyklouzl z okna (cca 6 patro panelaku) :'( sedrolila se pod ním omítka a on po tom ukouzl :'( hned jsme jely na veterinu, na první pohled bylo vidět že zlomenýho asi nic nemá ale z penisu mu tekla moč a krev, dejchal s otevřenou tlamičkou jak jen to šlo doktorka se ho hned ujala ale jediny co hned mohla zjistit je jen to že nemá vnitřní krvacení což mě maličko uklidnilo každopádně že musí čekat tak pul hodiny než se uklidní ze šoku aby mohl na rentgen a že tam bude určitě muset zustat přes noc.. asi po hodině nam volala a diagnostikovala zatím pneumotorax a at si rano zavolam, že mu odsaji ten kyslík aby se mohla plíce zase nafouknout, a oni udelat další vyšetření. Celou noc jsme doufaly, rano když konečně nadešel čas zavolat začalo ale peklo, kocourky se opet dostal vzduch mimo plíce, řekla nám že ho bud mužeme odvízt do prahy na plicní na operaci že to ale stojí několik desítek tisíc a nemužou nic zaručit byla by jen mala šance že tu diru najdou :'( a že mu zkusí opět odsát ten kyslík ale že at přijedeme večer že nemá cenu kdyžtak ho trápit :'( ze stresu jsem ji v poledne opet volala pač sem si neuměla představit že se snim pojedu večer rozloucit, byl zrovna po všech tech procesech, řikala že se mu sice trochu ulevilo ale že pro nás to nic neznamená že na rovinu je na utracení že šance že se plíce opet nafoukne je tak 5% a že by ani kdyby jsme se rozhodly pro prahu ten převoz neměl šanci přežít. V tu chvíli sem nevědela co mam dělat,, ta bezmoc člověka v techto chvílích je hrozná, doufala jsem v zázrak a asi u něj stály všichni svatý ale malej začal najednou bojovat a když jsme večer přijely tak nam doktor už ve dveřích rikal že se neuvěřitelně zlepšil plíce se začala nafukovat však prej není vyhráno pozdravili jsme ho a opet čekaly,, byl štastnej když nás viděl a druhý den ráno jsme si pro nej mohly přijet, nemohl se dočkat domova. Po dalších vyšetřeních co mohlly už udelat zjistili že má zlomenou i panevní kost ale že se z toho dostane sam každopádně 14 dní musí být v uplném klidu. Doktorka řikala at k němu druhýho kocoura neppouštim že by si mohl chtít hrát a akorat by si tim přihoršil, musí ležet brat antibiotika a dale bojovat. Minimálně 6 týdnu se bude dostávat z toho všeho. Po tom co jsem si myslela že už o nej přídu ho nechci vubec nijak ohrozit.

[April]