[Dana]

Dobrý den,prosím o radu,bydlíme v domě se zahradou,kde jsem adoptovala kocourka (vykastrovaného),jelikož jsme v pronájmu-chceme se vystěhovat-také do domku se zahradou,ale do jiného města.Jakou mám naději,že se mi kocourek neztratí na novém místě a jak mám postupovat,aby si co nejrychleji zvykl?Podotýkám,že je na mě a příteli hodně citově závislý, dříve byl neurotik,ale zlepšilo.V noci spí doma, i když na kočkolit jsme ho nenavykli, takže ho pouštíme k ránu ven.Přes den je tedy venku.Je to už dva roky,co jsme si ho přisvojili,ke svým bývalým majitelům vůbec nechce, i když oni bydlí ve stejném domě (asi se o něj staráme lépe.....).Děkuji za radu!
Dana - kočičí máma

[Tina]

Milá Dano,
je pravda, že si kočky obecně špatně zvykají na nový domov, protože jsou více než na své majitele upjaty na místo, kde žijí. Ale faktem je, že pokud mu v novém domově poskytnete minimálně stejné nebo lepší podmínky (velikost domku, zahrada, možnost výběhu), kocourek by si měl zvyknout poměrně snadno. I když také hodně záleží na věku. Ten nepíšete.
Jak postupovat?
Možná to bude znít bláznivě, ale povídejte si s ním každý den o tom, že se budete stěhovat jinam, a že tam to bude mít lepší, a že zůstane stále s vámi (sama vidíte, že je nejraději u vás, to už o něčem vypovídá, asi mu lépe rozumíte). Zmiňujte jméno města, kam se budete stěhovat. Zapamatuje si to a až tam přijedete a řeknete mu, že jste doma v městě XY, nebude to pro něj tolik nové. To jméno přece slýchal denně, takže se nemá čeho bát ). Při konkrétním stěhování dbejte hlavně na něj, zavřete ho do klidné uzavřené místnosti a občas ho navštěvujte. Dějte mu tam vše potřebné. Pomůžete mu tak, vyhnout se stresu. Může se stát, že s vámi nebude chtít komunikovat, protože se bude bát - budou mizet věci a on stále tam v té místnosti sám - bude se bát, že jedete pryč a jeho tam necháte. Jen na něj klidně mluvte a přesvědčujte ho, že jede s vámi.
V novém domově jako první obstarejte kocourka. Možná zpočátku, než bude vše na svém místě ho zase dejte do jedné místnosti s pelíškem a papáním. Jak se budou objevovat věci, které zná, bude klidnější a až bude domov aspoň trochu obyvatelný, určete ihned pevné místo na papání a pelíšek. Nechte ho si nový domov pořádně prozkoumat. Zjistí, že je sice jinde, ale věci mají pořád stejný pach domova, co zná a to ho uklidní. Věnujte mu hodně pozornosti a hodně s ním mluvte.
Co se týče chození ven, tak samozřejmě hrozí nějaký ten střet s místími kočkami, ale neměl by jít dál, než tam odkud se bude vědět bezpečně vrátit. I když stát se může cokoliv, něco ho vystraší, uteče. Já sama bych se ho asi bála pouštět dál než na zahradu. Existuje řešení plotu pro kočky, aby ho nemohly přelézt či přeskočit a také, aby jiné kočky nechodily k vám.
S tím kočkolitem je to zvláštní. Zkoušeli jste to skutečně důkladně? Pokud je záchod dostatečně velký a je tam dost kypré podestýlky, stačí ho tam posadit a rukou zahrabat a on by měl pochopit, že tam se to zahrabává. Mám s tím kladnou zkušenost. Také vůně "Deolitu" (seženete v obchodě) má za účel kočky lákat na toaletu.

Přeji hodně štěstí v novém domově vám všem a kdyby byly nějaké obtíže, stačí napsat, rádi vám pomůžeme.

[Sylvia]

Urcite prve dva, tri tyzdne minimalne nepustajte kocura von, mohol by sa snazit dostat do povodneho bydliska a uz by ste ho viac nenasli. Pri stahovani ho zavrite do jednej miestnosti, dajte mu tam zachod s kockolitom a ja verim tomu, ze nan pojde. Pokial nie, vezmite ho spociatku von len na voditku.
My sme sa stahovali pred dvoma rokmi a ako prvy si na nas novy byt zvykol nas milacik ) My sme este sedeli v depresii a smutku za starym mestom a domovom a on uz spokojne smejdil po byte a tvaril sa, ze teda moze byt! ))