vesela.bota
Založen: 07.09.2015 Příspěvky: 1
|
Předmět: Agresivní starý kocour Přitlapkováno: 7. 9. 2015 12:56:28 |
|
|
Dobrý den,
už několik týdnů máme doma trošku trápení. Vlastníme celkem 3 kočičky (2 vykastrovaní kocouři 10 let a 2 roky a jednu kočičku 7 let nevykastrovaná) a jednoho psa. Bydlíme v bytě, kde si všichni zvířátka v poklidu žijí. Ale přibližně před 2 měsíci rodiče našli venku zuboženého, vyhublého kocourka, kterého jsme se ujali. Po návštěvě doktora nám bylo řečeno, že je mu praděpodobně kolem 10 let, má poslední dva zuby. NEbyl vykastrován. První týden bylo doma všechno v pořádku, nicméně, jakmile se trochu otrkal a zotavil z nejhoršího, začal být velmi agresivní. S kočkami se několikrat porval do krve (vždy prohrál), na psa útočil také, ten mu ale žádným útokem samozřejmě neodpovídal. Vždy jsme se snažili útoky okamžitě utnout a nenechávat je v boji. Dali jsme ho tedy na kšírky a vodítko a hlídali ho. Po dohodě s lékařem šel kocour okamžitě na kastraci s tím, že se to po kastraci zlepší. Kocour ovšem stále zůstává agresivní. Je to přibližně 6-7 týdnů po kastraci. Na psa již příliš nereaguje, pokud se nevyskytuje v jeho přímé blízkosti, v takovém případě také jednu chytne. Na kočky stále vyjíždí. Neustále ho máme na kšírkách a vodítku. Když nejsme doma, je zavřený v pokoji, aby nedocházelo k bojům (samozřejmě s žrádlem, WC a vodou). Když jsme doma, pouze zabraňujeme bitkám, jinak s ním chodíme po bytě, aby se necítil izolovaně. Když vidí nějakou kočku, začne mrskat ocasem až jakoby chřestýš, mnouka, občas syčí a najednou vystartuje směr nějaká kočka. Ostatní kočky jsou jinak až na výjimky nekontaktní, pouze na něj syčí, bít se nechtějí. Situace už se začala nepatrně (ale opravdu nepatrně) zlepšovat, ale nejstarší kocour na tohoto agresivního skočil a vše se obrátilo ještě k horšímu (takovýto útok domácí kočky se stal pouze 1x).
Co se týče lidí, tak ty miluje, je v pohodě, neustále se mazlí. Je takový divočejší, najednou vyjede po noze nebo po ruce, ale nepřikládáme tomu nějaký zvláštní význam, bereme to spíš jako kočičí hru.
Už moc nevíme, co s tím. Zda je ještě možné, že si zvyknou a musíme být tedy ještě trpěliví, nebo bysme mu měli najt nový domov. Nebo jestli existují nějaké přípravky, co by to zlepšili. Prosím Vás tedy o nějaké rady a zkušenosti, co s tím. Rodiče by ho neradi dávali pryč, je to velký mazel, nicméně pokud by se měl někde, kde by byl jako jediné zvíře, lépe, a u nás by to nemělo dělat dobrotu, určitě bychom upřednostnili, aby žil spokojeně.
Díky za Vaše rady. |
|