    Leon*? Léto 2006 (Já tu paničku stejně jednou kousnu...)
 Plemeno:
Přítula
Adresa pelíšku:
Velké Přílepy
Počet kočkovitých spolubydlících:
2 - Nevlasní brácha Čert a ségra–dvojče(!) Princezna
Místo na spaní:
V přepravce
Nejoblíbenější místo:
Všichni rádi pozorujeme z okenního parapetu dění venku. Prý tak občas vypadáme jako tři sudičky. Naštěstí je v okně taková ta síťka proti tomu lítacímu bzučícímu (taky celkem sranda to za letu chytat...), panička jí říká moskytiéra, takže do čumáčků nasáváme i spoustu vůní.
Nejoblíbenější místo na spaní:
S paničkou. Natáhnu se na ní s packama až u její brady a nechám se hladit. Taky strašně rád dělám „želvu“. To jsem totiž jednou objevil molitanový pelíšek (původně byl Čerta, ten v něm ale nechtěl spinkat). Víte, jaká je to bezva skovávačka? Musí být ale vzhůru nohama. To si pak pod něj zalezu, ani čumáček mi nekouká. No a dělám „želvu“. A krásně se pod ním v noci spinká...
Nejoblíbenější činnost:
Se ségrou si hrajeme na schovku. Ségra je v kuchyni, já se schovám za dveře a pak na ni vybafnu. Chvíli se honíme a pak se skoro vždycky popereme. Ale jenom z legrace! Já bych ségře neublížil...!
Nejoblíbenější hra:
Nejdřív jsem si hrával s víčky od petlahví, pak jsem ale našel něco mnohem lepšího. Hopík! Hraje se s ním bezva fotbal. Dokonce se mi vejde i do tlamičky, takže si ho můžu přenést z pokoje do předsíně, kde je lino a hraje se tam líp. Nedávno jsem dostal dokonce druhý (páníček ho našel na pláži u moře, když byli s paničkou na dovolené), takže ho můžu půjčovat ségře, když se ke mně náhodou při fotbale přidá a nemusíme se hádat o jeden.
Nejoblíbenější rošťárna:
Nejvíc asi zlobím páníčka. Když já tak rád chodím k němu na klín. Jenomže se mu na něj vždycky šplhám po nohách a přitom do něj zatínám svoje drápky. Já ale přece nemůžu za to, že u počítače sedává jenom v kraťasech. No uznejte!
Nejoblíbenější místo na škrábání drápků:
Panička je moc ráda, protože jsem vychovaný čičák a používám škrabadlo. Největší sranda je vyšplhat po něm až úplně nahoru na odpočívadlo a kulit oči na paničku pode mnou.
Nejoblíbenější jídlo:
Nejvíc se můžu umlaskat u masové kapsičky. Dostáváme ji každý den. To je Vám bašta. Jinak mívám taky granulky, ale to není ono...
Původně jsme měli zůstat s Princeznou venku než panička najde hodné lidičky, co by si nás vzali. Jsem ale moc rád, že si nás nakonec nechala. Zůstali sme totiž se ségrou spolu a není nám smutno. A hlavně, získali jsme tak i staršího bráchu Čerta, který na nás dohlíží. A nestýská se nám tolik po "trojčeti" Pandovi, který odešel do kotěcího nebíčka.
|
 
|
Tisk