    Sam (3)*? Asi 6 let
 Plemeno:
Kocouř domácí sněhobílý
Adresa pelíšku:
Praha 8
Počet kočkovitých spolubydlících:
2 - Fiona of Blue Jingle, CZ, Polárka neboli Bubáček
Místo na spaní:
Našel jsem si krabici od RC vrtulníku, mezi páníčkovejma letadlama se mi vůbec spí nejlíp.
Nejoblíbenější místo:
Balkón, mezi kytkama, nebo někde nahoře na skříni, odkud mám přehled.
Nejoblíbenější místo na spaní:
Krabice z papíru, dělaná na míru.
Nejoblíbenější činnost:
Průzkum okolí z výšky, klidně vyskočím ze země na skříň. Když se natáhnu, měřím prý natažený přes metr, prostě jsem tááákovýhle kocour !! Páníček mě zkoušel, kam až vyskočím, na velké šplhadlo ze země skočím do výšky asi dvou metrů, jako nic. A to je prosím skok z místa, s rozběhem by to bylo víc. Strašně rád se honím za provázky a stužkami po bytě, já vydržím hodně, mnohem víc, než lidi, co je přede mnou tahají. Však co to dá práce, nějakého "tahače" ráno vzbudit.. Umím otevřít dveře, na to je tam ta klika, jak se na ní visí, dokud dveře nepovolí. S páníčkem montujeme počítače, já mu tahám za kabely, pinkám do konektorů a zjišťuju, kde že je tam ta myš. Skoro už umím postavit model letadla, právě jsem se porval s jedním neposlušným nosníkem a zamíchal tlapkou rozdělaný epoxid, důkaz je v mojí fotogalerii.
Nejoblíbenější hra:
Rád se mazlím, rrrr-rrrr, lidi mám rád. Když si chci hrát (tj. pořád), tak si o to nahlas řeknu "Mrrr-Ňau" a jde se. Občas zkouším popohnat ke hraní spolubydlící, Bubáčka a Fionu, ale to jsou prý kočičí dámy a jsou nějaké lenivé. Celkem se snášíme a tolerujeme. Honit stužku nebo provázek je zábava nade vše. Co na tom, že přitom do něčeho vrazím, něco shodím, nebo odněkud spadnu (třeba s drápy zaťatými do polštáře), hra je hra. Nebo rád lezu před a na monitor a televizi, stejně všichni koukají jen na mě, že jo?
Nejoblíbenější rošťárna:
Lumpárny, co vymyslí Fiona, musím zkusit ihned taky. Už jsem stih paničce okousat nějaké ty kytky a pokračuju úspěšně dál. Vyndat kytku z květináče není problém, když se ta kytka vůbec nebrání. Prokousat se do pytle s granulema umím rovněž, rád otevírám a prozkoumávám skříně, umím otevřít zavřené dveře, jen vlastní klíč od bytu mi ještě nedali. Ráno budím svoje lidi, nejdřív tlapkou, pak tlapkou s drápky, čumáčkem, olíznutím, když mě ignorují, tak je zalehnu a zkusím "mléčný krok" s drápky, zvuk trhaného textilu už vydrží málokdo. A pak mi odpustí, když jim zavrním :o)
Nejoblíbenější místo na škrábání drápků:
škrabadlo? Asi jo.
Nejoblíbenější jídlo:
Maso, masové kapsičky, granulky, k tomu si dám olivy, když je nikdo nehlídá. Zajímá mě páníčkův hrnek s mlékem a jeho kousek salámu, nebo jogurt ze lžičky, kterou zrovna páníček krmí sebe, paničce olíznu klidně paštiku, nebo máslo z housky, když včas neuhne a tak nějak podobně.
Já jsem třetí kočičák do party, chtěli doma ke dvěma kočkám (černá a modrá) kocoura a tak mě tu mají. Přišel jsem z útulku, tam jsem naštěstí nebyl moc dlouho. Jsem celý bílý, ale nejsem albín, mám zlaté oči, s nádechem do zelena. Panička moc chtěla bílou kočku, což jsem a pořádný kus kocoura, což zas chtěl můj páníček. Tihle lidi jsou vůbec praštění, ještě doma vychovávají klubko koťat z depozitu, co půjdou po vymazlení do dalších rodin. Mě už si prý nechají, tak pěkných kocourů je prý málo. Páníček mi někdy říká "Kocourre", nebo taky "Budíčku", panička mívá i méně vybrané výrazy, když ráno uklízí hlínu z květináče a hledá tu zelenou věc s kořínkem..
|
 
|
Tisk
