| 
|      Uhlík*17. 11. 2004 Praha
 
  Plemeno: Kocour domácí skvrnitý 
 Adresa pelíšku: Praha 9 - Střížkov
 
 Počet kočkovitých spolubydlících: 1 - Růženka malá
 
 Místo na spaní: Přes den spím na křesle, kde mám polštářek. Ale co mi přibyla sestřička Růža, utíkám si odpočinout do bedynky, kde jsem respektován a nejsem rušen.
 
 Nejoblíbenější místo: Koš s čistým prádlem, skříň s povlečením a ručníky.
 Igelitka, lavor nebo jakýkoliv košík.
 
 Nejoblíbenější místo na spaní: Postel mých krmičů a vyměňovačů písečku... nejraději spím na zádech mojí mamky a nebo na nohách, aby se v noci nemohla hýbat... chi chi chi.
 
 
 Nejoblíbenější činnost: Spaní a poslední dobou čím dál tím víc i jídlo. Ale na chalupě jsem průzkumník číslo jedna!
 
 Nejoblíbenější hra: Hra na schovku... někam se schovám a oni mě pak hledají a já na ně bafnu a pak před nima prchám a oni mě honí a pak si to obrátíme a oni se mi schovávají a já je hledám a strašně u toho mňoukám a pořád něco vykládám a hlavně neskutečně vrním.
 
 Teď si na to samý hraju spíš s Růžou, ale občas neodolám a když mamka s taťkou pracujou na počítačích, tak na ně mňoukám tak dlouho, dokud se aspoň jeden z nich nezvedne a neběží za mnou do kuchyně, kde se nechám zakousnout :-).
 
 Taky strašně rád zabíjim koberec. To když mi pod něj uteče vatová tyčinka... to se neznám. Trhám koberci střeva a jsem nemilosrdný!
 
 Nejoblíbenější rošťárna: Lezení po futrech... nejřív jsem lezl po tapetě, tak mi tam namontovali koberec... a mě to přestalo bavit. Teď lezu po futrech. Vyskočim tak metr padesát a chytnu se jako opičák. Chvíli tam tak visim a křičim na krmiče, aby si mě všimli, když si mě všimnou, okamžitě se pouštim a prchám se schovat za gauč...
 Když si mě nikdo nevšímá žalostně mňíkám, až vstanou a jdou ke mě a ptají se co se mi stalo. Odvedu je do kuchyně a tam tryskem vjedu pod koberec...LOVTE MĚ!
 
 Nejoblíbenější místo na škrábání drápků: Koberec v kuchyni a škrabadlo... jsem úžasný
 
 Nejoblíbenější jídlo: Čerstvé maso a zelený olivy
 
 
 Jednou "dědu" našlo na Plzeňské v Praze malé koťátko, začal mu říkat Čertík. Pan doktor zjistil, že to je kočička. Čertík bydlela v kanceláři a jezdila s "dědou" na chatu, kde se zaběhla a přišla s bříškem :-)... a tak jsem přišel na svět já a moji dva brášci a sestřička. Když nám byli tři měsíce, tak si nás rozdali po rodině...
 
 Jo, a jmenuju se Uhlíček proto, že po narození jsem byl celý černý a navíc moje "maminka" je chemik :-)...vážně!
 Opuntíkoval jsem se až pak :-)))
 
 Od té doby co mám sestřičku Růženku, je u nás všechno na ruby. Vzala mi všechny hračky, ale aspoň mám co lovit.
 
 
 | 
   |