micouša 30. května 2017 12:32
Jsem si vzpomněla, jak Bastet z kapsiček - do doby, než mi na ní přišli - dlabala všechno, ale pak jí dostala do spárů na hlídání moje matka, tehdy ještě bydlící v Praze ve stejném baráku, takže k ní chodila Bastet přes den "do školky", a do práce mi přišel mail ve znění "cos to tomu nebožátku koupila za strašnej blevajz, musela jsem jí dojít do řeznictví pro biftek, aby mi tu neumřela hlady" - no a bylo vymalováno. Zajímavý ovšem bylo, že od prvopočátku z "křupek" nevzala do tlamičky nic jiného než Royal Canin, a to se jí veterinářka pokoušela vnutit i Hillsky, který ofiko prodávala, ale ten ksicht co nad nimi Bastet předvedla jí z tohoto nápadu velmi rychle vyvedl.
U Miou mi přijde, že ze své mističky tak nějak dlabe podle toho, jakou má náladu či chuť, občas něco dočista vylíže ale příště do toho samého sotva ďoubne, ovšem jakékoli maso, které mám v puse, je ta největší mana nebeská - štěstí, že jsem zvyklá nesolit.
Ještě bylo docela humorný, že jak Bastet měla - v rámci popelnicové anabáze - špatný zoubky, tak se jí všechno muselo krájet nadroboučko, a naši měli u Miou ze začátku tytéž tendence - co to děláš? - no krájím jí to na malé kousíčky - proč? je to Miou, má zuby, že by se za ně vlk od Karkulky nemusel stydět - a no jóóó vlastně - no chvilku jim trvalo, že si zvykli, že nemusí předkousávat ☺☺☺