Pája6 21. dubna 2017 14:05
Já jsem se narodila na samotě u lesa :-), vždycky jsme měli zvířata, i kočky, ale ty venkovní. Pamatuju od malička, jak jsme "pomáhali piplat" koťátka, pak jsme je s těžkým srdcem rozdávali, nikdy jsme žádné neutratili, což bylo v době mého dětství, na vesnici, spíš výjimkou.
Ve své dospělosti jsem si kočičku pořídila až po dětech, spíš náhodou, přitoulal se k nám mourek, pak se zase odtoulal, pak další, už cílený kocourek, ten už byl spíš domácí, ale chtěl se toulat. Když ho přejelo auto, už jsem si bez něj život představit nedovedla a od té doby kočky máme, vyjma pauzy, kdy nám umřely 3 kočky, hrozná doba, pak jsem měla strach pořídit další, kvůli jejich bezpečí. Pak přišli naši současní mazlíci. Ti už jsou výhradně domácí, ale venek jim asi nechybí, doufám.