Dnes jsem si nějak špatně zorganizovala ráno. Poletovala jsem si po bytě ve spodním prádle, až mě napadlo, že musím zalít muškáty.
S heslem - po šesté ráno tu nikdo nechodí a já budu rychlá - jsem jen v podprdě otevřela okno a začala lít vodu do truhlíku.
V té chvíli přifrčeli popeláři. Poněkud jsem zapomněla na fakt, že je čtvrtek a že popelnice jsou venku.
Než jsem stačila cokoliv udělat, jeden z pracovníků se jako vždy přišel k oknu podívat, jestli je tam Pláma (Pláma, asi kvůli své oranžové barvě, začíná být totiž symbolem popelářů).
Pláma tam nebyl, byla jsem tam já. Muškáty naštěstí ledasco zakryly, ale pán měl zjevně dobré oko, takže situaci zanalyzoval okamžitě.
Chvíli jsme na sebe koukali, já přemýšlela, co dál, až jsem se rozhodla zachovat dekorum, řekla mu dobré ráno a dokončila proces zalévání.
Naše sousedka, když chce prý vyhodit něco většího, tak musí dát popelářům dvacku. Mám pocit, že mně teď vezmou všechno jen na ukázání prs(t)em a ještě budu mít vyhlídkovou jízdu na stupátku po městě gratis...
Tento blog vyjadřuje názor autora, nejedná se o stanovisko Modrého kocouře.cz.
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?