Tak jsem včera zažil zatím největší překvapení, které nám připravily naše 2 kočky. Jezdili jsme s vnukem na kolečkových bruslích na silnici před domem a náš bengál Tygrík běhal za námi. Vzal jsem jej na ruce a začal jsem opatrně bruslit a zvyšovat rychlost. Očividně se mu to líbilo, po ujetí cca 500m jsem jej vrátil před dům na chodník a chtěl jsem vzít i Drsoně, který nás se zájmem pozoroval. Nenechal se chytit a tak jsme si projížďku s Tygríkem zopakovali. Když jsme se vrátili a o5 jsem jej dal na chodník, Drsoň ke mě rozběhl s hlasitým mňoukáním a chtěl vzít do rukou. Tak jsme absolvovali společnou "vyjížďku" taky. Během hodiny jsme se chystali na rodinný cyklovýlet, všichni odjeli, zamykal jsem branku u plotu a šlápl do pedálů. Tygrík se rozběhl za mnou, na druhé křižovatce jsem musel zastavit, vzít jej na kolo, odvézt domů, vysvětlit mu, že se už na jeho kole svezl a má zůstat doma. Pochopil a teď přemýšlím, jak bezpečně kocoura vozit na kole, není to legrace, v jedné ruce řidítka, v druhé kocoura, ještě štěstí, že od nás auta jezdí jen ráno do práce a večer z práce....v autě už vím, leží na kolenou a ani se nehnou...
Škoda, že nemám dokumentaci z bruslení, ale určitě to budeme nuceni zopakovat
Tento blog vyjadřuje názor autora, nejedná se o stanovisko Modrého kocouře.cz.
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?