8. února 2008  |  Zuzi  |  1 025 480 653x / 1x

Zuzi Dubnové počasí

Baf!
Ano, dlouho jste o mně neslyšeli, já vím. Hluboce se za to stydím (čemuž snad ani vy nevěříte). To víte, začala jsem zase běhat po venku a nestíhám vám psát o svém životě - ale nemyslete si, že bych na Kocouře zanevřela, kdepak. Velká panička ho tak ráda čte, že kdybych nenapsala, určitě bych se rozloučila s těmi voňavými bonbonky a při lezení na stůl by to očko nezahmouřila.

Poslední dobou jsem pěkná náladovka - kdybych žila v indiánské rodině, pojmenovali by mě Dubnové počasí. Třeba pár dní nepředu - dokonce ani u žrádýlka, což u mě je opravdu Rarita. Nechám se někým pochovat, tak teda občas ještě ochotně podržím, ale že bych zapředla? Kdepák.

"Ta Zuzana vůbec nepřede," postěžuje si velká panička a na důkaz toho mě začne škrabat na hlavičce, což mám kúrňa ráda. Kolem nás se seběhne lidí jak na sjezd KSČ, aby viděli, že ta potvůrka fousatá opravdu nepřede. Ale světe div se - já zapředu... Předu nahlas, otírám se hlavičkou o ruku, a celkově se chovám jako spokojená kočka.

Samozřejmě ne vždycky, to by tak hrálo - naučili by se, že po každým stěžování bych zapředla, a já bych ztratila svou kočičí autoritu.

--
Stejně tak "Ta potvora se nechce chovat," poví jeden z páníčků, a já už mu spokojeně ležím na klíně. Zajásá - a já seskočím. Ladně proběhnu mezi tou sprškou nadávek a jdu se věnovat něčemu podstatnějšímu a užitečnějšímu, třeba se rozvalit pod topení. Vím, vás by to asi nebavilo, ale někdo to dělat musí, a já se obětuju.
--

Konečně jsem zase začala chodit ven! Ovšem nemyslete si, že je to jen tak. Když si pětkrát mňouknu u dveří do předsíně, tak z toho dvakrát chci jenom do předsíně, proběhnu ji a zase jdu zpátky, dvakrát se proběhnu až k venkovním dveřím, ale zabočím do bytu staré paničky, a jenom jednou jdu opravdu ven. V jednom případu ze dvou vyjdu ven, tam se otočím a jdu zase zpátky.

Kočkomilové občas neví, co se mnou. Pořád si myslí, že mě mají přečtenou, ale pokaždé je nějak překvapím. Jsem nezvladatelná, náladová, kousavá potvora. Jsem "Jau, kočko blbá!" A taky jsem miloučká, mazlivá, nádherná a všemi milovaná Zuzanka.

A vo vo vo vo tom to je.
Vaše Zuzi


Fotka: Je kapku staršího data, je mi tam ještě vidět vyholení srsti po kastraci, které už skoro vidět není. Ale věrně ukazuje, kdo je tady pánem;)

Sdílejte!  |  O sdílení