Peklo (ale Landa za to nemůže)

Život mě už nebaví, život se stal peklem.
Zalezl jsem do botníku, přikryl jsem se kletrem!

Ne, že by se ze mne na stará kolena stal horolezec, ale už toho všeho mám plná zubiska. Celý rok jsem vláčen po světě a když jsem konečně spočinul ve svém milovaném Maxíkově, je to tu fakticky k nevydržení.
Já snad budu muset také sepsat nějakou stížnost a přidat se k Lassy. Jenže moje přítlukyně v tom jede se mnou. Za všechno sice může ona! To zdůrazňuji!!! Ale vidím, že už svého činu velice lituje. Jenže když se něco rozjede, je to jak lavina a nejde to zastavit.
Máme tu celkem 5 místností. Všechny měly být zrenovované a moje rezidence se tak měla stát jednou z nejkrásnějších na MK. Bohužel. Už tu máme Matěje a tady stále není hotovo. V úterý snad bude hotová bráchova místnost a pak už jen koupelna. S přítelkyní jsme si totiž odhlasovali DOST. Kuchyň a předsíň si necháme na jindy. Až zase nebudeme vědět, co roupama dělat. Teď na sebe nemáme ani trochu času. Já přes den zalézám do botníku, ale často je to zbytečné, protože řemeslník nepřichází.
Já nemám pelíšek, přítelkyně také ne. Ta si vybudovala jakýsi kutloch a tam spíme společně. Ještě, že umím příst a uklidňovat. Jediné, co mi na této akci vyhovuje, je to, že je mi denně vyčesávám kožíšek, několikrát denně dostávám čistou vodičku. Nevýhoda je naopak to, že mne všude prozrazují stopy. Ačkoliv jsem kocouř čistotný a dbám o sebe, tak v tom prachu, který tu je, si vždycky zamažu tlapky a pak je poznat, kde všude jsem prováděl kontrolu. Ona totiž ta moje dvounožkyně přeci jen některá místa denně umývá. A tak je vidět, že jsem se procházel po stole, skákal z okna bez parapetu na gauč, protlapkoval jsem kytičky.
Ale to se v tom nepořádku ztratí. Všechno tu na nás padá. Obrazně, ale občas i ve skutečnosti. A tak se nedivte, že jsme ani neměli náladu na páteční sraz. Taková významná událost! Ale nakonec jsem byla rád, že jsem tu v té naší sluji nemusel zůstat sám. Těšíme se na fotky a vyprávění.
Pokud tady bídně nezhyneme, zase se ozveme.

Prý budu mít svou poličku ve skříňce. To jsem zvědav.
Tak ještě přitlapkuji do galerie fotku toho, jak jsem „nahromadě“, to abyste viděli. A fotka v deníčku, ta je z toho botníku.

Ale trochu jsem na tom vydělal. Jeden raneček mám v botníku a druhý jako provizorní pelíšek. A ranečky, to já opravdu moc a moc rád.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama