Černý pátek 14. 3.

Tak vám musím napsat, jaká ta naše panička je zrádkyně. Párkrát jsem se podrbala za krkem, prostě normální baleťácká figura, že, a hned propadla panice. Blechy, ty máš blechy! Tak rychle kartáč a hledala a hledala. Nic nenašla, ale to ji neuklidnilo. Hned popadla kbelíky a šup telou vodu a že se budeme koupat. Vše si na nás připravila a začala vlastní akce. Hned jak jsem pochopila, co nás čeká, tak jsem zalezla do gauče úplně dozadu. Vytáhla mě a ta potupa! Ještě teď se vzteky klepu, když vám to píšu. Vykoupala mě, opláchla v čisté vodě, osušila osuškou, ale fénovat si mě nedovolila. Jednou to zkusila podle nějaké odborné knihy a málem ji pak vezli do nemocnice. Vyzdobila jsem ji celá záda, obě ruce a shodila brýle do umyvadla. Teď už si dává pozor a s fénem to nezkouší. Hned jsem jí vynadala. Ať maže zatopit, já tu v chladu schnout nebudu. Hned jsem si sedla do záchodku, abych se pěkně obalila stelivem, a pak jsem vyrazila ke koši s vypraným prádlem, abych se pomstila pořádně. Po cestě jsem potkala stejně postiženou Hraběnku, ale tu si sušila její panička a moc ji litovala, jak je hubeňoučká. Radši jsem vlezla do její postele, aby mě nepřemáchla znovu. Po cestě jsem slyšela srdceryvné mňoukání Betyny, ale tu jsem nelitovala, protože mohla zdrhnout. A ne se dát chytit. Čičina to taky neminulo, ale bral to mužně. Je to prostě frajer. A tak se obracím na vás všechny s varováním, jsou to všichni zrádci a panikáři. Pozor na ně! Děkuji za vyjádřenou podporu všem kocouřům a kocouřicím. Jsem tak rozladěná, že jsem to napsala proti etiketě obráceně. Tedy oprava: kocouřicím a kocouřům. A tu zrádkyni, co mě fotila, si taky pamatuju. Má to u mě, jako v zastavárně.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama