Pomsta bude sladká

Ahoj všichni kocouřata,
tohle je můj první příspěvek do deníčku. Jmenuji se Betty a jsem ještě docela malá koček, a zatím jsem nedosahovala kvalit vás ostatních, kteří do deníčku píšete. Včera se mi ale povedl kousek, se kterým se myslím už můžu pochlubit. Panička přišla domů jako obvykle, dala mi papání a pak si se mnou hrála. I páníček přišel brzo, tak jsem se těšila, že si spolu užijeme, ale najednou se páníčkové sebrali a odešli, prý na večeři, jak říkali. Byla jsem celý večer sama doma a přemýšlela, jak se pomstím. Celý den jsou páníčkové pryč a když přijdou, tak zase odejdou? No počkejte. Když se páníčkové vrátili, šli hned do našeho společného pelíšku a že budeme spinkat. Néééé. Já si chci hrát. A tak začala moje pomsta. Nejdřív jsem dělala, jako že budu spát. Pak jsem začala do postele nosit hračky. Nejdříve míček. Házela jsem si s ním a při tom poskakovala po paničce. Ona mi ale míček sebrala. Nevadí, hraček mám dost. A tak jsem si přinesla rybičku, tu mi taky sebrala. Přinesla jsem papírek, kousací kolečko a další balonek. Všechno mi sebrala. Tak jsem vymyslela jinou věc. Panička nesnáší, když jí češu drápkama vlasy a myju jí je. Tak podstoupila několikrát vlasovou kůru. Dost jí to rozčilovalo. Dokonce mě i vyhodila za dveře, ale ona je nikdy nezavře, protože ví, že bych tak řvala, až bych probudila páníčka. Takže jsem zase proklouzla dovnitř a šla jsem jí okusovat nohy a ruce. Zase jsme se pěkně honili a postrkovali. Po paničce se taky báječně skáče. Jenomže jak jsem napsala, jsem ještě malý koček a ať jsem se snažila sebevíc, ve tři hodiny jsem vysílením usnula paničce na břiše. Tolik jsem chtěla vydržet celou noc, ale nevyšlo to. Panička se ale přesto nevyspala, protože se bála pohnout, abych se náhodou neprobudila a nezačalo to nanovo. No nebyla to sice dokonalá akce, ale myslím, že se snažím, abych mezi vás zapadla. Tak snad mě přijmete. Mějte se kočkově. Vaše Betty

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama