Ssssssssssssssslyšte, vážené kocouřsssssstvo, ssssssslyšte dobrou zprávu... mám pro vássssssssssss návod na dosssssssst dobrou hru.
Pssssssssssssssssala tady onehdá zlotřilá dvounožkyně Francissssssssca Goyi Malého prince něco v tom ssssssssssmyssslu, že jssssssem had. Sssice nechápu, jak to mysssssssssslí, ale nevadí, nejsssssssem žádný mejdlo a umim využít fšššššššššššechno (no co, jšte ješšště neviděli hada bež žubů nebo čo?).
No. Takže když had, tak had, řekla jsssem sssi a začla vymýšlet, co všechno assssi takový had dělá. Ssssyčí, jassně. Plazí sse... no, to také umím. Koušše, teda, když má žuby. Číhá na kořissst. To všechno mám dávno zmáknutý, chtělo by to nějak zdokonalit, řekla jsem si a přemýšlela dál. Had taky zalézá do různých děr a škvír... ano, to bude ono! Tady ssse nabízí nové, netušené možnosti. Obhlédla jsem území a jala se zkoumat vhodné škvíry. Jako nejpříhodnější se mi jevila skulina mezi polštáři na křeslech. Abych do ní mohla hadovitě elegantně zmizet, musssela jsem polštáře odhrabat. A jak tak hrabu, škubu a kutám, koukám, Missy se mi snaží pomoci zespodu! Sssssssssssssssssskvělý, ssssssssuper! Není nad to, mít ssssssspoluhadici. A jak jsme tak hrabaly a kutaly, tak jsme zjistily, že úplně nejlepší je hrát přes polštáře packovanou. Takže teď ji hrajeme denně a celkem nám nevadí ani povykování dvounožkyně, že jsme hraboši polní a hrabáči kapští a že už jí z nás hrabe.
Jssem přesvědčena, že hra bude bavit i vássss, takže tady je herní návod: ke hře potřebujeme ještě jednoho kocouře se smyslem pro soutěže a sran... é, legraci. Dále potřebujeme křeslo s odhrabovacími polštáři a dostatek síly na jejich odhrabování. Dále potřebujeme šikovné, hbité packy, postřeh a herní fantazii. Jeden z hráčů vyskočí na křeslo a odhrabe polšáře tak, aby mohl prostrčit packu dolů. Velkým plusssss jsou v tomto případě dlouhé, štíhlé packy. Druhý hráč vyčkává na stanovišti pod křeslem, jakmile se seshora objeví packa protihráče, je jeho úkolem do ní rychle plesknout. Je důležité soustředění a ignorování rušivých projevů dvounožců, kteří hlučně lamentují nad ničením majetku. Po uplynutí libovolné doby se mohou oba hráči vyměnit, vítězí ten, kdo má skore více pleskanců, sekanců a drápkanců. Hru může hrát i více hráčů, ale je pak obtížné určit, kdo koho plesknul. Při hře je zakázáno kousání a hráč, který právě je na křesle, musí dávat pozor, aby nepodtrhl polštář sám pod sebou, protože pak je hra ukončena až do chvíle, kdy dvounožkyně vrácením polštáře na křeslo obnoví kvalitu hřiště.
Pro názornosst přikládám záznam z průběhu hry a doufám, že novou hru brzy vyzkoušíte. Dvounožkyni Francissssssca Goyi tímto děkuji a odpouštím jí, že je jedovatá jak hadí zub, neb je to velmi inssssssssssssssspirativní.
Vaše Lasssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssy
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?