... tak jsem se jednou vzbudil a začal přemýšlet, co s načatým dnem - prohnat ségru a bráchy, trošku pocuchat nervy psům, přitulit se k mamině... a najednou byly všechny plány fuč. Někdo mě drapsnul a strčil do bedny, pak mě nesli a vezli, až jsem se octl někde úplně jinde. Byl jsem z toho tak v šoku, že jsem sám nad sebou musel žalostně plakat skrz té nespravedlnosti. Ale pak jsem si řekl, že to třeba nebude tak zlé, a vzal jsem to pevně do tlapek. Protože někdo tomu tady musí velet, že ano.
A tak jsem tady a jediný chlap, takže jsem tady král. Ze začátku jsem to trochu musel uvést na pravou míru, protože se mi zdálo, že tady měl kdekdo o nás šelmách trochu zkreslené představy, takže -
1. mazlí se když chci JÁ (tak 2. - 3. hodina po půlnoci je ideální)
2. všechny kočky nejí málo - já jím moc a pořád, ale žáden nízkotuk!!!
3. kdo rád aportuje, NENÍ PES, ale já
4. všechny kočky nejsou čistotné - jsem chlap a musí to být cítit - a navíc, kdo by se ohýbal, aby si olizoval zadek - FUJ
5. a kdo si myslí, že mi beztrestně bude pouštět vodu na zadek, bude krutě potrestán vždy stejně - nebo někdy víc - krom těch krvácejících drápanců budu příště i kousat, řvát a rozbíjet!!!
Takže jsem si to tady lehce uzpůsobil k obrazu svému. Vím jistě, že ještě kus práce mám před sebou (no proč bych třeba nemohl ochutnávat z jejich talířů na stole? A ty závěsy se mi taky moc nelíbí), ale jsem ochoten obětovat tomu čas a své schopnosti.
Takže se mějte, kocouři, budu vás informovat o svých dalších úspěších.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?