Jak jsem měla koťátka
A tak jsme si žili a nic nám nechybělo. Jen s jednou věcí jsem paničku a všechny okolo trápila. Strašně jsem chtěla koťátka. Zpívala jsem celé dny a noci. Lehala si pod nohy každému mužskému elementu s výrazem oddané otrokyně. Nejvíc mě rozčilovalo, když stejné touhy měla i Anuška. To jsem na ni syčela (a teď už to píšu gramaticky správně, ne jako posledně) a tloukla jsem ji hlava nehlava, kam jsem se trefila. Tak mi domluvili rande. Kocouři tam byli dva. Plachý krásný červený perský krasavec a modrý perský Belmondo. Skutečně se jmenoval a doufám, že ještě, jmenuje Belmondo. Nejdřív jsem nechtěla ani slyšet, co mi vyzpěvuje, pak jsem zkusila, že ho zbiju. Nedal se a málem jsem to schytala pěkně já. Pak jsme se ale domluvili a dali to dohromady. Domů se mi moc nechtělo... po čase se mi narodila krásná koťátka. Samý krásný želvovinový holky. Tak jsem dala načas pokoj, ale pak jsem chtěla zas. O tom, co tomu předcházelo a co z toho vzniklo, napíšu příště.
| O sdílení
sindlerova.jitka 16. dubna 2008 20:28
Jinak pro přesnost, ty ko´tátka jsem chtěla hlavně já. A to tak,že jsem až našemu páníčkovi nechávala písemné vzkazy několikrát denně v posteli. Určitě víte,čím jsem je psala....
Mikuláš 14. dubna 2008 16:55
Já myslel, že dvounožci mají nás, kocouře, protože nás nutně potřebují k životu a ne jenom proto, abychom měli koťala...
sindlerova.jitka 13. dubna 2008 14:14
Já už se nemnožím, to nechávám na mladších. Já si už jen jezdím užívat, U Atíka to je príma sex a strava na urovni vícehvězdičkového hotelu... Mauzí(asi má nějaký problém ve vnitř, ale protože jí je už 13 let, tak to necháváme. Mám strach,že by se z narkozy nemusela probudit. Jinak jí to nevadí, jen koťátka už nebudou. Co se dá dělat, máme ji rádi i tak.)
Micínek 12. dubna 2008 14:22
No kočko, já žasnu. Už jsem se kvůli tomu chytl i s dědou. Proč? Že mě nedal číst dřív Tvoje deníčky. Jsou super. Nestačím louskat písmenka, dávám si s každým záležet. Tak hezky se to čte. Mňauky a rozhojni svůj vznešený původ. Připadám si jako v pohádce, kde chudý Honza nemůže dostat za ženu princeznu. To je osud obyčejného českého mourka. Mňauky.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.