Slečna Dorotka Černá vypráví o svých lidech

Milí kočičáci a kočičandy, tak se mi zachtělo napsat něco o lidech, kteří se mnou žijí. Jak víte, je to velký člověk, malý člověk a člověčka, ve které, ačkoli je člověk, něco z kočky bude.
Jestli se ptáte, jak může mít člověk část kočičí, tak na mňauduši, to vám nepovím, ale že si nevymýšlím vám dokážu na pár příkladech ze života.
Malý člověk se za strašlivého dupotu řítí ke mně.
Já: na nic nečekám a schovám se do nejtajnějšího úkrytu.
Člověčka: "Nesmíš jíitakhle honit, bude se Tě bát a schovávat se." Jde za mnou a VŽDYCKY MĚ NAJDE!
Já: vyndavám kamínky z květináčů a honím je.
Velký člověk houkne, abych je tam koukala vrátit.
Člověčka: "Podívej, jak je šikovná, prostě se nudí. Říkala jsem Ti, aby sis s ní hrál."
Já: prolejzám poličky v knihovně.
Velký člověk křičí, abych okamžitě slezla, než něco schodím.
Člověčka: "To je její území a ona ho musí prozkoumat. Říkala jsem Ti, abys jí vyrobil šplhací strom."
Já: škrabu novou sedačku.
Velký člověk řve, jako by ho na drápy bral a drží se za srdce.
Člověčka: "Buď rád, že se tam nevyčurala, novou věc si musí označkovat. Říkala jsem Ti, abys jí udělal pořádné škrabadlo.
Sami vidíte, že mi moje člověčka rozumí a na mém území zavládne dokonalá harmonie, až se velký člověk naučí dělat, co mu člověčka říká.
Ale přeci jen mám důkazy, že člověčka není kočka.
Tak za prvé: žere nekočičí jídlo. Vždycky, když má něco na misce, jdu to očuchat. Někdy se rozdělí, ale jindy mě odstrčí a prý: "To není kočičí" ALE SAMA TO SEŽERE!
Za druhé: MYJE SE VODOU! Každý večer, vím to bezpečně, chodím se na ní dívat.
Za třetí: V NOCI SPÍ! A ne jenom to! Když si chci hrát, klidně mě vystrčí za dveře a neotevře a neotevře, ať mňoukám, jak mňoukám.
To, ať se na mě nikdo nezlobí, kočky zkrátka nedělají.
Vaše Dorotka

Sdílejte! | O sdílení

<< předchozí | obsah deníčku | následující >>

6 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

sindlerova.jitka Datum

13. dubna 2008 20:39

Dorotko, je kočka jen s obráceným biorytmem. Máš některý lidi, co jsou jako sovy-ti pak v noci nejsou doma a jiný jako skřivánky...ti spěj v noci...jak to čtu ta tvoje je skvělá a prostě ksežrání, tedy podle všeho skřivánek a ranní ptáče k tomu. Aspoň ráno nečekáš dlouho na snídani, ne?Mauzí

Dorotka Datum

13. dubna 2008 18:24

Ale Micínku, Tvůj děda je moudrý a kočkomilný pán, mezi člověky, vzácná vyjímka, ale máš pravdu, my se převychovat nenecháme, zato u mnoha člověků, stačí jen najít tu jejich strunečku a udělají pro nás první poslední.

Micínek

13. dubna 2008 15:32

Dobrý den slečno Dorotko. Možná jsou člověčice trochu kočky - o čemž pochybuji - ale člověci jsou lepší. Aspoň u nás. Zatímco babička křičí při každém zaškrábnutí a odtahuje svůj talíř co nejdál ode mne, tak děda se jen směje a neustále poučuje babičku že je to tak správně. Že takový musím být, protože mě tím obdařila matička Příroda. Že je to ve mně stejně tak jako u ní její chování. A když mě chtěla, tak si musí zvykat. Já se převychovat nenechám. NIKDY! Mňauky.

EvaNo

13. dubna 2008 11:48

Dorotko, že tys u nás nakukovala?! Z vlastních zkušeností vím a potvrzuji, že výchova člověka dá mnohem víc práce a úsilí než výchova člověčice, dokonce se někdy i míjí s účinkem. Oni si totiž myslí, že jsou páni tvorstva, ale my víme své.

Betty

13. dubna 2008 10:38

No u nás je to zrovna tak. Možná, že ty paničky jsou opravdu trochu kočky. Musíme to sledovat a hlavně na ně působit, třeba se časem překočkují úplně.

Minda

13. dubna 2008 10:24

Pěkně jsi to napsala, Dorotko. Zrovna, jak u nás

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Slečna Dorotka Černá vypráví o svých lidech

Modrý kocouř.cz (c) 2024