Bertík: Jéééé, jupíííí, něco se děje! Celou zimu jsme nesměli na terasu a teď se tam schází dvojnožci, v ruce kýbl, hadry a smeták. A gruntuje se, abychom mohli na sluníčko. Nedočkavě pobíhám, kňučím, dobývám se ven, ale přes ty skleněný dveře to fakt nejde. Ale už se otvírají a já rychlostí blesku vbíhám na terasu. Na chvilku mě omráčila pecka do čumáčku - tolik čerstvého vzduchu naráz, ale ustál jsem to. Chaoticky pobíhám sem a tam, všechno očuchávám, vyskočím na zábradlí... a sakra, nevyskočím, něco tam je... Co to tam je?! Jo síť, jo? A k čemu, prosím tě? Abych nemohl na zábradlí a ze zábradlí na střechu a ze střechy do světa, jo? A proč? No snad si nemyslíte, že mě nějaká síť zastaví! Nejsem blázen, ani motýl! Jdu to omrknout. A hele, tady na boku ta síť nedolíhá, to je dobrý, tudy to půjde. A už jsem hlavou a předníma tlapkama za sítí, už cítím tu svobodu, odrážím se a... pomóóóóc, něco mě chytlo a táhne mě to zpět. A ještě to nadává, no tak to je jasný, to je panička. Však počkej, já se ti vysmeknu! No to snad není možný, volá si na pomoc malou! A už je to tady: páník za kámoše, kámoš za malou, malá za paničku, panička za Bertíška... a táhnou, táhnou až mě vytáhnou. Jsem držen... Kubišová, kde jsííííí... to je omezování kocouří svobody! Panička rychle pobíhá a pevně přidělává síť a brblá něco v tom smyslu, že na co nepřišli briťule za 2 roky, tak na to mně stačí 10 minut. No však si nemysli, že sis mě pojistila! Já stejně na něco přijdu!
Daník: Dnes mám narozeniny, večer mám slíbenou extra porci masíčka. A místo hračky (protože já si už moc nehraju) mně panička slíbila, že ode dneška budeme zase chodit na terasu. Tak to se těším, nahřívám si tam špíčky, pozoruju ptáčky a chytám muchy. Nejraději to tam mám, když se začne stmívat. Ááááá už je to tady, vcházím na terasu, v klídku si to tam obhlídnu, čuchnu sem, čuchnu tam, kouknu, co se děje na ulici, a honem na své oblíbené křesílko a v klidu rozjímat na sluníčku. Pohoda, klídek, vegáček...
Áďa: Kam jdete, klucíííí?! Na terasu, jo? No tak to já nemusím. Hele, Berťas, nech si toho, jo? Kdo se bojí?! Já, jo?! No počkej, až přijdeš z terasy zpátky, profackuju tě na dvě doby! Sákryš, začal mě z toho tlačit bezoár... jdu se podívat, kde ho vydávím... a na terase to teda nebude! Ta kožešina před krbem se zdá dobrá... Jo a nevíte, proč na mě panička volá blivajzníku?
Daník: P. S. Kus mé extra porce masíčka mně ukradl Bertík!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?