Milí kočičáci a kočičky,
tak jsem tu zase. Budu vyprávět o tom, když si kočka zvykne na klid (takové to nerušené spaní, nikdo vás nehoní), a pak bum - a klid je pryč. Když odjel jezevčík s jedním páníčkem na 14 dní na chalupu, docela jsem to uvítal. Říkal jsem si, že aspoň mě naše štěně nebude rušit a klid bude tuze příjemný. Totiž, já rád spím, jenže když vás někdo budí, tak to není ono. Sice se vyspíte, ale přijdete o onen spáčský požitek. Jelikož jsem z skupiny "spáčských gurmánů", dost mi na celkovém požitku záleží. Tak tedy, pokračujme. Za oněch 14 dní jsem si navykl na skvělou stravu, volná křesla... A včera???!!! Pes přijel, to se rozumí, ale co mě postihlo?!
DEPKA
KATASTROFÁLNÍ NÁLADA.
Ten pes ruší mé již pevně ukotvené zvyky!!!
Hned, jak jsem vstal z křesla, přiběhl a chtěl si hrát.
Když jsem dnes chtěl použít toaletu mezi růžemi (není nad to vykonávat potřebu v hezkém prostředí), přiběhl a vyhnal mě. Šel jsem k plotu a hloubil jamku, ale ani tam to nebylo dobré. Chodili tam lidé. Tudíž jsem šel jinam. Pod jabloně. Tam to ale moc hezké není v této době. Pozoroval jsem lidi a vylezl na strom. Přemýšlel jsem o tom, jak vlastně páníčci jsou zlí.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?