... jak to všechno dopadlo

... Ahoj plyšáci... tak jsem konečně tady, abych vám mohl dopovědět, jak dopadlo mé noční dobrodružství.
Panička má teď nějaké zařizování, říkala něco, jako že už nás konečně nebude moct nikdo vyhodit, že to bude naše a že si dokonce budu moct vybrat kamaráda... tak nevím, co tím přesně myslela. Ale poslední dobou pořád lítá s krabicema, s taškama, něco odnáší, přináší... taky mě docela zanedbává, pořád je pryč. Ale já dělám jen naoko, že mi to vadí... když není doma, tak spím a spím a čerpám nové síly na lumpárny, abych jí mohl pořádně mučit, když konečně příjde domů. Ona mě pak lituje, jaká jsem chudinka opuštěná, jak se mi musí stýskat, a nosí mi mňamky a hračky a dokonce se mnou lítá po bytě jak splašená, jen abych byl spokojenej:)
No k věci... tak tedy, když jsem byl ráno po oné loupeži načapanej u mé misky s tou mojí ulovenou obří myší... panička nejdřív začala strašně nadávat, jakože co to má být... ty si snad ze mě děláš srandu ne? Vypadala strašně legračně. Oči ještě napůl zalepené, na hlavě něco v afro stylu, na sobě noční košili a v očích napůl zoufalství a napůl touhu mě zabít:). Trochu jsem se té podívané začal bát. Ale za chvíli jsem viděl, jak se paničky obličej začíná stáčet do podivné grimasy, takový šílený škleb a pak to začalo... Začala se strašně smát, až jsem o ní dostal docela strach, vydávala něco jako chrochtání a hýkání a z očí jí tekly slzy... No a pak jsem se stal mediální hvězdou:). Odkolíbala se za podivných zvuků pro foťák, zalehla ke mně na zem a cvakala a cvakala. Já na ní koukal a nevěděl, která bije. Čekal jsem, že mi pěkně vypráší kožich za to, že jsem jí ochutnal z jejího obědu, a ona mě ještě obskakuje z foťákem. No co, tak nasadím úsměv Eddie Murphyho, pěkně vycenit zoubky, ať má moje milá radost:). Slyšel jsem, jak u toho říká, no co, čert vem opůl kila kuřecího, hlavně, že se nám micánek napapal a já si budu chroupat tvoje granule. No to by nebylo špatný, stejně mi moc nejedou. A to mám na výběr z pěti druhů, ale já radši humuskapsičky, nebo paničky masíčko:)
No tak pokračujeme. Když o mě fotografický zájem opadl, panička sebrala moji kořist a nesla ji do kuchyně. Že by přece jen chtěla dělat oběd pro sebe? Ale nééé. Hezky mi to omyla, nakrájela na kostičky, ještě jsem jí stihnul něco málo ukrást a zbytek zavřela zase do té ledové bedny, ze které to včera vyndala. Jooo, tak holt se budu mít :)
Pak si mě vzala na klín a já čekal nějakou odvetu, ale světěkočičí, div se!! Ona mě ještě pochválila, jak má šikovného kocourka a co jsem si musel dát za práci to bez jediné stopy odnést až do chodby. No jo, moje panička, proto ji mám tak rád:). Budu se jí muset zeptat, jak to myslela s tím novým kamarádem, ale o tom zase až příště. Tak packy pac a mějte se, plyšáci:) Váš Max

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama