Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum5. června 2008  |  KočičákBetty (3)  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 748x / 6x

Poprvé na strom

Poprvé na strom

Milé kočenky a kočenkové,
musím vám zase po delší době napsat, protože dneska se stalo NĚCO. Byli jsme s paničkou na zahradě. To ještě není ono. Na tom není nic divného, protože na zahradu chodím s paničkou každý den. Je to tam super. Moc se mi tam líbí. Ráda si běhám po trávě, lovím hmyzáky, prozkoumávám všechny skrýše, ale nejraději pokouším sousedovic psy tím, že si lehnu až k plotu a oni strašně vyvádějí a já se tam v klidu povaluju. Mám na zahradě taky několik stromů. Některé jsou ještě malé, ale jeden už je dost veliký. Vždycky jsem kolem něj jenom běhala a očuchávala ho. Panička zkoušela, jestli si na něm budu brousila drápky, ale mně se to moc nelíbilo. Opadávala z něj kůra a měla jsem od toho špinavé tlapky i kožíšek. Ale dneska to přišlo. Možná, že je to tím, že už jsem větší, nebo do mě prostě vjela kočičí divokost nebo co, ale prostě než se panička nadála, už jsem lezla nahoru. Asi v polovině stromu je takový domeček, prý krmítko pro ptáky. Tam jsem si udělala přestávku. Různě jsem po něm přelézala a hledala jsem, jak nejlépe pokračovat nahoru. Trochu jsem se bála, i když doma mám škrabátko a na něm lezu jako nic až do stropu. Ale přece jenom škrabátko je o něco bezpečnější. Má různé odpočívací poličky a nemůže se vám stát, že se vám zpod tlapky oddrolí kůra a vy se nemáte čeho držet. Po delší chvilce zkoumání a zkoušení jsem uznala, že bude bezpečnější lézt dolů než nahoru. Ale ani to nebylo tak jednoduché. Krmítko mi dost překáželo a nemohla jsem najít nejlepší místo k seskoku dolů. Panička stála u mě a nevěděla, jestli mě má sundat nebo co. Jen mě nech! Musím to přece zvládnout, už jsem dost velká kočenka. Nakonec jsem samozřejmě skočila. Zalezla jsem si do stínu a odpočívala. Srdíčko mi bušilo, že div nevyskočilo ven. Adrenalin mi stříkal z uší, ale bylo to super. Jen si pořádně odpočinu a zítra to zkusím zas. To už určitě vylezu ještě výš. Stromolezectví zdar! Vaše Betty



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







4 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Veronika J.
KocouřákVeronika J.  Datum12. června 2008 19:29

No úžas, to jsi šikulka! Jen tak dál, ale opatrně!

 zz
Kocouřák zz  Datum10. června 2008 21:25

...jo, tak to mě museli sundavat ze stromu žebříkem, když jsem byl mimino :-) a ještě jsem se odměnil pořádně drápkama. Ale už nikdy jsem na tu vysokou hrušku nelez´. Dneska už jsem starý mazák, a po žebříku lezu sám :-)

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum9. června 2008 17:45

MŃauky Betty, také chodím s mamčou každý podvečer ven, ale ke stromům jsem ještě nedorazila, mamča mne moc hlídá, snad se mi to podaří, mňauky Barunka

 Julie
Kocouřák Julie  Datum7. června 2008 11:35

Nazdar! Nazdar! Nazdar!
Bety, konečně nějaká zpráva, už jsem si říkala, co se děje, že vůbec nepíšeš. A psy provokuj dál, ať mají taky nějakou legraci v tom nudném psím životě. J.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top