Mysleli si, že budu hodnej mazlivej kocourek, tím zdegenerováním se budu válet na gauči, nechat si přitom drbat kožíšek a skákat tak, jak dvounožci zapískaj. Do inzerátu o mně napsali, že jsem vymazlenej, naučenej na škrabadlo (haha) a na suchý granule (no to do tlamy nedám ani omylem :) a když se na mě přijeli kouknout, tak jsem dělal hodný koťátko, jak nejlíp to šlo. No skočili mi na to :) Pak si mě přivezli do nového domova a já jako překvapení vykouknul na paničku z košíku, ta se do mě zamilovala na první pohled a bylo jasný, že tyhle lidi se mě nikdy nezbaví. Tak jsem jim pomalu začal ukazovat, kdo já sem!
Prej zdegenorovaná mazlivá kočka... Já jsem kočkovitá šelma, jen modrá a v menším provedení. Na břicho mi nikdo nesmí šáhnout, to okamžitě koušu a škrábu všema čtyřma nohama. Pokud mi šahaj na záda, tak můžou dát tak cca tři pohlazení, pak koušu a škrabu předníma tlapama. Ocas je secret area, jakmile o něj zavaděj, tak koušu a škrábu předníma nohama. Česání – tak to přátelé není vůbec pro mě, to koušu hned, jak vidím hřebínek, mám rád, když jsou moje chlupy všude a samovolně mi odpadávaj po celym bytě. Mazlím se, jen když já chci, a to tak, že na ně šahám já hlavou, běda jim, jak šahaj oni :) Jim pouze vybraný masíčko, nejlépe hovězí, prvotřídní paštičky, bílý jogurt, želé, ale rozhodně ne granule jakéhokoliv druhu.
Všichni cizí lidi, kteří přijdou na návštěvu, jsou varováni, že já jsem ta zlá kočka, ať na mě nesahaj, jenže si nenechaj poradit a zkoušej to, a to pak odcházej s rukama podrápanejma a řikaj, že takovou saň nikdy neviděli. A to jsem já spokojenej :)
Občas umím být i hodnej kocourek, ale pak mi hrábne a jakmile se vrátí panička z práce, tak je jenom moje. Demonstrativně na druhé kočce Britušce dokazuju, že tomu tady všemu šéfuju. Mňoukám na paničku a ta se mi celý večer musí věnovat, házet mi myšky, provázek, nechat mě cupovat koberec a tak... Všechny, kdo vlezou do našeho pokojíčku, vytlačuju ven, nejdřív jen mňoukánim, pak útokama a pak je prostě silou vyženu.
Tady tomu vládnu já a bude to tak ještě dlouho...
pan kocouř Monty
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?