Tak jsem se dozvěděla, že se blíží Vánoce, prý nějaké svátky, kdy si člověci dávají dárky a hrozně se přejídají. No a kvůli tomu se musí udělat plno malých sladkostí. Tak se do toho pustila i moje člověčí maminka. Měla takové malé formičky (které se mimochodem skvěle srážely ze stolu na zem), cpala do nich těsto a hned ho zase vyklepávala. Říkala, že to budou včelí úly. Samozřejmě mě to ohromě zajímalo. Vždycky buch buch a další úl byl na světě. A hlavně to těsto naprosto úžasně vonělo, fakt, byla jsem z toho jak uhranutá. Hezky zblízka jsem všechno sledovala a využila každé chviličky, abych olízla aspoň špičku. Dvakrát se mi dokonce podařilo úl ukradnout, jenže mě vždycky chytili a sebrali mi ho. No musím přiznat, že jsem byla chvílemi až hysterická (ale když ono to tak krásně vonělo). A jak to dopadlo? Zavřeli mě do ložnice a čumáček jsem měla celý bílý od cukru. Ale to mi nevadilo, hezky jsem se olízala. A taky mám plán, objevím, kam přede mnou to cukroví schovali a všechno ho sním:-)
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?