Mňautobiografie pana profesora - Automatizace

29. 6. 2007
Provedl jsem kontrolu. Střecha, bříza, řeka. Vše na svém místě. Jediné, co není na svém místě, jsou baterky. Vypadly Tsunamissy, když ho holka poprvé postavila do trávy. Holka pořád ještě vysvětluje Tsunamissy, že tohle je tráva, tohle stromy a tohle naše chalupa. Jak u blbejch na dvorku. Holka řekla, že se tady Tsunamissy bude líbit. Že jí všechno ukážu. No to určitě. Už letim. Za Jiřinou. Tam vyčkám, až holku ty nápady, že mám dělat Tsunamissy ukazatele, přejdou.

3. 7. 2007
Nejsem lakomej. Když je masa dost, proč bych se nerozdělil. Celkem jsme si s Tsunamissy a Bubu pochutnali. Marcela není špatná kuchařka. Trochu by kořením mohla šetřit, ale jíst se to nakonec dalo. Otřeli jsme to z nejhoršího o trávu. Ještě něco zbylo na později. Ted mám pěkně plné bříško. Můžu zalehnout na lavici. Trávení si zpestřím sledováním toho, jak všichni z osady něco hledají. Hledají hodně intenzivně. Nejvíc hledá Marcela. Tvrdí, že přece není pitomá. Přece ví, že než si odběhla pro něco do kuchyně, tak ty stejky, připravené na grilování, na venkovním stole byly.

6. 7. 2007
S Tsunamissy je na chalupě větší legrace, než s hrochem. Hroch vyvíjí pohyb jen při zašustění pytle s granulemi nebo klapnutí víka konzervy. Tsunamissy se pohybuje pořád. Dnes jsme dali dost dobrou honičku kolem chalupy. Při třetím okruhu jsme zasprintovali do chodby. Narazili jsme na nepřírodní překážku. Holka zrovna nesla k venkovnímu sezení tác s kafem. Její chyba. Nemá se pohybovat v běžecké dráze.

16.20
Mizím do rybízů. Holka pořád ještě vede řeči kvůli rozbitým hrnkům a rozlitému kafi.

10. 7. 2007
Vyšel jsem před chalupu. Pod nejvyšší vrbou stály všechny holky. Všechny vzhlížely někam hodně vzhůru. Zmátlo mne to. Ke komu vzhlíží, když já jsem tady dole?? Vedly divné řeči. Prý kolik stojí výjezd hasičů? Co budou dělat, když spadne? Jak dlouho vydrží kočka na stromě bez jídla? Kouknul jsem hodně vzhůru. Nahoře na tenkých větvích balancovalo Tsunamissy. Něco kvílelo. Vypadalo, že nějak neví, jak dolu. Jsem útlocitný kocour. Pohled na rozpláclé Tsunamissy bych neunesl. Radši půjdu do kuchyně zkontrolovat, jestli se nekazí ta šunka, kterou holka měla na chlebu, než se Tsunamissy dalo na výškové aktivity.

17.10
Nemám rád, když holka mluví nesrozumitelně. Kdo je kopyto, pro které musela vlézt na strom, to bych ještě tušil. Ale koho myslí tím nenažrancem, který jí zhltal svačinu, to fakt nevim.

12. 7. 2007
Zašel jsem na návštěvu k Jiřině. Byl jsem náležitě přivítán. Se všemi poctami. Občerstvení ucházející. Jen jsem jí řekl, že příště má koupit místo šunkového salámu šunku. Snad to pochopila. Že mne svačinka zmohla, pochopila hned. Nabídla mi k odpočinku svou postel. Abych neurazil, lehnul jsem si. Hodil jsem prima chrupku. Zdály se mi pěkné sny. Zdálo se mi, že mne holka volá. Zdálo se mi, že mne volá hodně holek. Převalil jsem se na druhý bok. Házel jsem chrupku dlouho.
Vzbudilo mně až klapnutí dveří a zařvání holky tady je!! My ho všude hledáme už 3 hodiny a on si tady chrápe. Tss. Tss. Nevim, co to mele! Vůbec jsem nechrápal!!

13. 7. 2007
Tsunamissy se cpe na moje místo na skříni. Navíc zjistilo, že na skříni má holka svíčky bouřkovky. Tsunamissy aportuje svíčky ze skříně. Vezme svíčku do zubů a šup s ní dolu. Holka vezme svíčku do ruky a šup s ní nahoru. Tsunamissy do zubů, šup dolů, holka do ruky, šup nahoru. Mají výdrž. Klidně se vsadím, že vím, která to vzdá první.

Prostřední holka vešla do kuchyně. Jela až k almaře. Holt stoupla na svíčku. Jsem v klidu. Jestli bude bouřka a vypadne elektrika, posvítím si očima. A holky mají prostě smůlu. Ostatně, nejmenší holka mne používá jako baterku běžně... viz foto.


Piškot Pišutka v.t.

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama