Pomáhala jsem hledat kocoury...

A ptáte se komu a jak, že jo :o)

O víkendu zas bylo doma rušno. Jak se blíží vánoce dějou se zas zajímavý věci. A to mi nedá spát. Pořád budím osazenstvo bytečku (jak sem vám psala minule, přeřízení se nepovedlo....checheche :o) Ale abych se dostala k těm "kocourům", hledala jsem je společně s dědou. V sobotu se mi pod čumáčkem linula má oblíbená vůně chlóru, ležela jsem na topení a sledovala dědu, jak přejíždí kusem hadru po velkých sklech, za kterými pozoruji ptáčky. Krásně se to lesklo, ale on mi říká: "Rozko, pomůžeš mi hledat kocoury," tak jsme spolu chvíli koukali a hledali.... A já nevěřila, kde bych ty kocoury měla vidět??? :o) Nakonec jsem mu mňaukla, že žádný nevidím. A byl spokojený, že se mu mytí povedlo.
Jinak to u nás už krásně zavonělo cukrovíčkem, ale zatím se peklo jen kakaový, a to já nerada. Ale mám slíbeno, že dostanu ochutnat nekakaový, mňamy.

"Zdar všem kocourům na oknech." :o)))))