Jak to bylo dál

Druhý den brzo ráno jsme vstaly a šly na snídani. Musím říct, že ta velká kočka Betty měla zase lepší konzervičku než já, naštěstí jí nesnědla celou, tak jsem to dojedla. Mňam. Nevím, proč dostává lepší jídlo než já, na to si budu muset posvítit. Pak páníček odešel do práce a my jsme všechny tři šly znovu do postele a spaly skoro celé dopoledne. Když jsem si tak pěkně odpočinula, potřebovala jsem se trošku vyřádit. Začala jsem prozkoumávat všechny hračky, škrabátka, tunely a hrála jsem si s míčkama a myškama. Betty mi samozřejmě stála pořád za zadkem, ale občas jsem jí upozornila jemným zavrčením, že je moc blízko, a ona se trochu odtáhla. Chodila za mnou ale pořád. Dokonce jsem zdolala skoro celé óbr škrabadlo, co je až do stropu. Teda úplně nahoře jsem nebyla, ale dostala jsem se dost vysoko. Taky jsem vyzkoušela všechny poličky, jak se na nich spinká. Docela dobrý. Odpoledne jsme šli ven. Já ještě pořádně venku nebyla. Panička mi ale dala takové divné pásečky kolem krčku a bříška, no to se mi moc nelíbilo. Ale když jsme vyšly ven, tak jsem na to zapomněla, protože venku to bylo moc fajn. Hned jsem se rozběhla to prozkoumat. A kde myslíte, že byla Betty? Správně, chytří už vědí! Zase za mnou. Za chvíli mi ale byla zima a tak jsme šly zase domů. Večer jsem si zase pořádně pohrála, sama a za neustálého dozoru Bettynky. V noci jsem spala zase s páníčky v posteli, ale tentokrát už bez Bětky. Nevím, kde byla a jak se vyspala. Já se vyspala báječně a těším se na další den.

Mějte se kočkově
Vaše Wyome

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama