Dopis od Bettynky

Milé kočičky, milí kočičáčci. Mňauky všem.
Moc jste mně chyběli. Jenže... jenže... Co já vím, jak to popsat? Prostě nebyl jsem k zastižení. Nebyl čas psát, děly se všelijaké věci. Spousta práce, starostí, přemýšlení, jestli ještě psát nebo ne... Největší novinka byla, že si teta pořídila kocourečka. Šmudlíka 2. Ještě jsem ho neviděl. Ale prý je zlatý. Vypadá jako Wyome, která dnes přitlapkala do nového prostředí k Bettynce. Tu já už znám. Je to moc hezká a pohledná kočička. Jsme kamarádi. Nabídla mně to, i když je to šlechtična. Má prý na to papíry. Já mám papír/ek, jen když mně ho babička nebo děda smotají a hodí na zem. To jsou ale fofry. Ještě, že doma nemáme dřevěnou podlahu. Ta by chytla v tom okamžiku, kdy startuju. Kde jsou všechny automobilky, které píší: Zrychlení z 0 na nevím kolik za pár sekund. Pchá! Já to zvládnu ve zlomku vteřiny, až mně lítají jiskry od zadních tlapek. Jsem profesionál, víme? Na nás kočičáky nikdo nemá. Takový už jsem, no.
Napsala mě dnes Bettynka dopis. Koho by to nepotěšilo. I děda byl z toho naměkko. A tak jsem se dovolil Bettynky, jestli vám ho můžu poslat. Prý ano. Tak se hezky sedněte a poslouchejte jako pipinky. Mňauky, Váš Micínek.

Ahoj Micínku!
Tak si představ, co se mi stalo. No hádáš dobře, jako bys to věděl dopředu. Minulý týden panička přinesla v mojí přepravce lišku. Teda není to opravdová liška, ale zrzavé kotě. Představ si to. Ten mrňavý drzoun vletěl do mého domu jako tajfun. Vlezla mi do záchůdku, zabrala moje místečka, hračky i škrabátka. Dokonce chodí na moje granule a konzervičky. No hrozná situace. To jsem nemohla nechat jenom tak. Vzala jsem si to na starosti a to zrzavé stvoření jsem sledovala na každém kroku. Ať si nemyslí, že si to tady bude přivlastňovat, tady je to moje a já si ještě rozmyslím, jestli tu bude bydlet nějaká Liška zrzavá. No původně jsem si myslela, že jí hned jednu plácnu a bude, ale když jsem viděla paničku, jak je z ní naměkko, tak jsem si to rozmyslela. No ona k tomu bude určitě ještě příležitost. Možná se ptáš, Micínku, co jsem našim provedla, že mi to udělali. To je právě to. Nic. Byla jsem strašně hodná, klidná a milá kočička a přesto se mi to stalo. Nechápu. No budu to asi muset nějak vydržet. Pokusím se jí trochu převychovat, ale je to hrozné číslo. Představ si, že na mě vrčela jako pes. Chápeš to? Vím, jak vrčí psi, protože vedle mě dva bydlí. No, už tě nebudu zdržovat, musela jsem se někomu vypovídat a protože si můj kamarád, napsala jsem Tobě.
Tak se Micínku měj krásně a ahoj. Tvoje Betty

Moc hezký dopis. Jsem naměkko. Slza se tlačí do očí. Myslím na Bettynku, myslím na Floppynku. Snad jsem se nedopustil něčeho špatného. Když já mám všechny rád.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama