Já moc rád utíkám. Jednou jsem utekl ven oknem a šup do okapu. No a samozřejmně se mi nechtělo skákat z 5 metrů a ještě k tomu na beton, vždyť bych si zlomil nožku. Obě paničky mě lákaly, abych zase přešel na parapet, a já sem jako truhlík seděl v okapu a koukal a mňoukal. Když už jsem tam byl víc jak půl hodiny, řekla panička, že mě budou muset něčím pošťouchnout. Přinesli si dlouhou větvičku a chtěli do mě trošičku šťouchnout, abych si vůbec uvědomil, co po mně chtějí. Ale to by se ještě musely trefit. Větička byla moc krátká. Pak si starší panička přinesla z kůlny štafle, aby mě sundala. Štafle byly samozřejmně krátké. Když přinesla větší, už mě málem chytila, tak jsem utekl na druhou stranu okapu a s pobavením se koukal, jak obě zuří. Když slezla, aby počkala, až přelezu zpátky, rozběhl jsem se zpátky, skočil a zaplul do chuňatého keře pod okapem. To jsem pádil domů! Naštěstí mě nikdo nestihl vyfotit, ale je tu aspoň moje fotka, jak se nastavuju do foťáku.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?