
Představte si, co mi včera moji dvounožci udělali. Dvounožka někam na delší dobu odešla, což se stává zřídka a brácha na mě neměl vůbec čas. Když se dvounožka vrátila, byla už tma, přesto s mým bráchou někam ještě odešli. Zůstal jsem sám a to se mi ani trochu nelíbilo. Měl jsem radost, když se asi po hodině vrátili. Ale zase si mě nikdo moc zvlášť nevšímal. Tak jsem si zalezl do své nové skrýše.  Brácha i maminka se pak snažili, volali mě, mňoukali, dokonce vytáhli z mrazáku rybu. Ale já nic.  Pak mě šel ale bráška hledat po domě, jestli mě náhodou někde nezapomněli na chodbě. No a to jsem nevydržel.   Musel jsem se jit podívat  na chodbu také. To bylo najednou radosti a objímání. To jsem byl zase jejich zlatý kocourek!  Ale svou skrýš jsem neprozradil.  Maminka i bráška se smějí tomu, že se dokážu „zašít“ v tak malém bytě.  Dneska si mě hledí, tak jsem spokojen.
 
		Sdílejte!  |  O sdílení
		 
  
  
  
 
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
	Jak cookies používáme?