Představte si, co mi včera moji dvounožci udělali. Dvounožka někam na delší dobu odešla, což se stává zřídka a brácha na mě neměl vůbec čas. Když se dvounožka vrátila, byla už tma, přesto s mým bráchou někam ještě odešli. Zůstal jsem sám a to se mi ani trochu nelíbilo. Měl jsem radost, když se asi po hodině vrátili. Ale zase si mě nikdo moc zvlášť nevšímal. Tak jsem si zalezl do své nové skrýše. Brácha i maminka se pak snažili, volali mě, mňoukali, dokonce vytáhli z mrazáku rybu. Ale já nic. Pak mě šel ale bráška hledat po domě, jestli mě náhodou někde nezapomněli na chodbě. No a to jsem nevydržel. Musel jsem se jit podívat na chodbu také. To bylo najednou radosti a objímání. To jsem byl zase jejich zlatý kocourek! Ale svou skrýš jsem neprozradil. Maminka i bráška se smějí tomu, že se dokážu „zašít“ v tak malém bytě. Dneska si mě hledí, tak jsem spokojen.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?