Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum5. prosince 2008  |  KočičákMinda von Holomóc  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 619x / 1x

Jak jsem se ztratila

Mám ráda rituály. Mezi ty každodenní patří i to, že když se máter vrátí večer z práce obtížená taškama, jen otevře dveře do chodby, začnu s bouřlivým vítáním. Ona sice tomu říká, že se jí pletu pod nohama, ale to je pustá tež! Musí mě vzít do náruče a její protesty, jako že má černý kabát a zase bude samej chlup, neberu na vědomí. Z autobusu si přinese vždycky takovou směsici pachů, že je nutné je okamžitě přebít tím mým kočičím. Potom ji nechám přezout a já se mezitím věnuji lustraci tašek. Pokud nějaká svým obsahem přímo nepřetejká, tak si do ní vlezu a provádím podrobné vnitřní čmuchando. Většinou si máter rezignovaně povzdechne a tašky i se mnou přemístí do kuchyně, začne ty krámy třídit a ukládat, u čehož musím samozřejmě asistovat, aby to neudělala blbě.
Dnes to ale bylo jinak. Tak zaprve přijela o celou půlhodinu později! No teda budiž, pro tentokrát. Děsně nadávala, že jí před nosem ujel autobus a ona musela s těma taškama mrznout na zastávce. Pak mně, roztomilé kočičce řekla, ať se jí nepletu pod nohama a odprejsknu z té tašky, protože nechce mít chlupy v rohlíkách, a vyhodila mě z ní! Jako vrchol urážky mého majestátu byl, že HNED neotevřela kapsičku, a to ani tehdy, když jsem mlsně pokukovala z ledničky a čekala, kdy ji to konečně napadne. Tak teď mi bylo jasno, zase ji nakrkli v práci! Ale proč to mám odnášet já, ubohá kočička. Tak jsem si řekla, že se jí pomstím, a hned se mi naskytla vhodná příležitost. Jak tak máter celá naštvaná lítala barákem, zapomněla si zavřít skříň, kde má naskládané svetříky. No nádhera, hned jsem toho využila a opatrně jsem se tam nasáčkovala, pěkně až dozadu, aby mě nebylo vidět. Pak jsem tam pěkně v teplíčku usnula. Najednou slyším, jak máter dusá po schodech nahoru a dolů a čičinká, volá Mindinku, pusinku, zlatíčko, ale já nic. Dokonce otevřela i tu skříň, kde jsem byla zabudovaná, a vůbec si mě nevšimla, chytře jsem totiž zvolila za úkryt svetříky podobné barvě mého kožichu, a tak jsem dokonale splynula. A máter hledala a hledala. Pěkně jsem ji nechala vydusit, aby si příště rozmyslela být na kočičku hnusná. Pak jsem si ale vzpomněla, že jsem vlastně nedostala tu obvyklou kapsičku, tak jsem začala mňoukat co možná nejžalostnějším tónem. Máter se okamžitě přiřítila a vysvobodila tu ubohou kočičku, kterou tam ve své neopatrnosti zavřela.
No zkrátím to. Chvilku jsem se ještě tvářila uraženě, ale když máter otevřela kapsičku, nechala si ode mě bez protestů zachlupatit svetr a řekla mi, že jsem její roztomilé zlatíčko, tak jsem jí odpustila. Pro tentokrát!



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







5 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Laďka
Kocouřák Laďka  Datum16. prosince 2008 11:07

Černý (a tím pádem neviditelný) kočky ve skříni je pohroma!!! Po sobotě, kdy jsem do ní omylem ve spěchu na osm hodin zavřela Bedřicha, si pořizuju do skříně minilampičku.... Chuděrka malá byl ale vzorný a nic tam po sobě nenechal :-)

 Bertrand
Kocouřák Bertrand  Datum10. prosince 2008 21:52

No, já jsem sice černej, ale lezení do skříní mám taky rád :-)

 Max Mourison
Kocouřák Max Mourison  Datum10. prosince 2008 15:31

Mindíku, vidím, že my mouráci máme nejen podobné kožichy, ale i zvyky! Já si včera pospal dvě hoďky ve fousáčově skříni, pěkně na měkkoučkých pyžamech, hledali mě i v mrazáku!

 Minda
Kocouřák Minda  Datum10. prosince 2008 14:56

Micínku, my mouráči přece musíme držet basu ne :-)

 Micinek
Kocouřák Micinek  Datum9. prosince 2008 20:05

Ahojky Mindo von Holomóc. Četl jsem to před večeří. Ne mojí vinou. Kručelo mě už pořádně v bříšku, ale musel jsem to dočíst do konce. Jsi jednička v přetvařování. Asi jsem to odkoukal od tebe. Chovám se stejně.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top