Ahoj fšichni, tak si představte, že můj spolubydlící kocourek Kulíšek je nemocný. Já si říkal, že je nějaký divný, jen ležel, nejedl, nehrál si a vůbec se se mnou nehonil. Panička ho chovala, mazlila se s ním, brala si ho do postele, podstrkovala mu dobrůtky a on nic. No jasně, že já to pak všechno dojedl, přece to nebudou vyhazovat, že jo? Dnes ráno panička vytáhla takovou tu hnusnou bednu, jak jsem se v ní vezl na tu kastraci nebo jak se to jmenovalo. No já vám řeknu, ve mně hrklo... Ale dala tam Kulíška. Za hodinu přijeli, raději jsem si Kulíška očichal, jestli je to on. Byl. Panička říkala, že na něj mám být hodný, že mu brali krev a dávali mu injekci. A prý byl moc šikovný a statečný kocourek. To já bych je pořádně kousl. Večer dostal nějaká antibotika (že by něco proti botě?), že má nemocný žlučník. Nevím, co to je, ale zní to dost odpudivě a doufám, že já to vůbec nemám, natož aby to bylo nemocný. No nic, už bych si přál, aby se Kulík uzdravil, abych na něj zase mohl číhat a skákat a pořádná hoňka by se taky šikla. Zatím se bavím u akvárka a snažím se chytit rybičku, ale přes to sklo to fakt nejde. Musím se podívat, kudy tam sypou to krmení. Dám vědět, jak se to u nás vyvíjí. Čus bus. D
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?