Zdá se, že utěšeně rostu
To vám tedy povím, to moje vážení je vždycky legrace. Původní páníček to se mnou dělal tak, že si nejdřív sám stoupnul na osobní váhu a pak si mě vzal do náruče, aby výsledek odečetl, ale nová panička na to jde úplně jinak. Představte si, že mě vždycky položí do takového zvláštního kulatého pelíšku, kde se pohodlně stočím do klubíčka. No, poprvé jsem v něm i usnula. :-) Ale to jsem ještě nevěděla, že je to kuchyňská váha a že ji bude panička potom potřebovat, až bude péct koláč, že jo. Ještěže si mě potom všimla a nestrčila mě taky do trouby! No, bodejť by nevšimla - už jsem pěkný macík a mám asi kilo sedmdesát. A budu ještě větší, a ještě větší - až budu největší na celém světě! ;-) Tak mi držte palce, ať hezky rostu a jsem pořád zdravá a hravá kočička. :-)
| O sdílení
zlababa 3. června 2009 18:44
Jé, dobrý den, zdravíme do Těšína! :-) No, máte doma veselo, koukám že holky mají taťkovu školu a pro strach uděláno. :-) Tak ať se Vám všem daří, v té dálce. :-)
Edisko z Těšína 3. června 2009 15:03
Lexinko - vrňousku, moc mě těší, že si tak pěkně vedeš! Bráška Asterix je od 22. května v Místku, taky se mu tam vede moc prima. Jeho největší kamarádka, která se jej nemohla dočkat, je malá a moc milá holčička Viktorka. No - a sestřičky Artemis a Arizona byly po vašich odjezdech trošku jako přešlé mrazem, ale už "vorazily" a zrovna včera foukly i s taťkou Bodýskem na sousedčinu střechu. Naštěstí se na zavolání vrátily - pěkně v řadě přiťapkaly děšťovým okapem zpátky k oknu a vůbec je nedojímalo, že dole pod nimi je nějaká 17 m propast do ulice a že po jejím dně pořád někam spěchá spousta lidiček... No - Boďovy geny se nezapřou. Tak buď pořád taková mazlivá a dělej svým lidem jenom radost, hvězdičko modrá... :*)
Edisko z Těšína 3. června 2009 14:33
Lexinko - vrňousku, moc mě těší, že si tak pěkně vedeš! Bráška Asterix je od 22. května v Místku, taky se mu tam vede moc prima. Jeho největší kamarádka, která se jej nemohla dočkat, je malá a moc milá holčička Viktorka. No - a sestřičky Artemis a Arizona byly po vašich odjezdech trošku jako přešlé mrazem, ale už "vorazily" a zrovna včera foukly i s taťkou Bodýskem na sousedčinu střechu. Naštěstí se na zavolání vrátily - pěkně v řadě přiťapkaly děšťovým okapem zpátky k oknu a vůbec je nedojímalo, že dole pod nimi je nějaká 17 m propast do ulice a že po jejím dně pořád někam spěchá spousta lidiček... No - Boďovy geny se nezapřou. Tak buď pořád taková mazlivá a dělej svým lidem jenom radost, hvězdičko modrá... :*)
zlababa 3. června 2009 8:57
Ahoj všichni, no jo, jsem to já, kdo jinej. Papání mi fakt jde, ale začínám být dost vybíravá. Třeba ta předposlední kotěcí konzerva, ta byla vyloženě hnusná, brrr! Tu už mi, doufám, panička nikdy nekoupí. :-))
janina.z 2. června 2009 21:29
Ušíku, neboj, bude z tebe veliká a hezká číča:-))
krmič 2. června 2009 16:20
Aha! Tak ty jsi ta Lexynka od Ediska z Těšina! Rodiče Boďa a Mia. (Znám jenom z internetových kidů :-))
Minda 2. června 2009 12:16
Jaký pak že zdá. Ty opravdu hezky rosteš a za chvíli tu kuchyňskou váhu
strhneš :-))
beta.1 1. června 2009 23:57
Lexinko, určitě ty palce držíme, budeš zaručeně zdravá, krásná, velká, no a také hravá kočička:-)
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.