Tak k nám domů, prý to bylo v pátek (3. 7. 2009), přijeli nějací dva dvounožci.
Paní domu mne vzala spolu se čtyřmi bratříčky a sestřičkami a přinesla nás do kuchyně. Přišli tam taky moje mamka a táta a začali se k cizím dvounožcům tulit a mazlit. To teda nevím, když nají nás.
Cizí dvounožci naši skotačící pětku neustále hladili, něco broukali na moji paničku a pořád mne tahali a chovali, s čímž jsem zásadně nesouhlasil a ukázal jsem jim, jak umím běhat a skákat. Trvalo to dost dlouho a najednou mne cizí dvounožkyně vzala do náruče a odnášela mne pryč. Byl jsem tak překvapen, že jsem nestihl ani hlasitě protestovat. Až když jsme byli v nějaké velké vrčící krabici, tak jsem jim předvedl, že se mi to vůbec nelíbí a hlasitě jsem zaprotestoval.
Pak jsme přijeli do nového bydlení, teda to musím uznat, že tam bylo spousta nových schovávaček a spousta věcí k prozkoumání. A pak to přišlo, přišli nějací čtyřnožci. Ten menší, jen o něco větší než táta, chvilku koukal a pak v klidu někam odešel, později jsem se dozvěděl, že to je kamarádka jezevčice Šerynka.
Jůůůůůů a kdo je toto?? "Toto je určitě slon albín."
Je to obrovské, 100x větší než já, taky bílé a na jedné straně něco lítá sem a tam, určitě chobot. Musel jsem se ukázat, že nejsem žádná plašimuška, a náramně jsem to tomu slonu ukázal. Pěkně jsem předvedl kočičí hřbet, ukázal jsem, že mám taky již narostlé zoubky a drápky a pěkně jsem pozdravil.... "tssssss, kdopak jsi ty??" Chááááá, vyhrál jsem, zbaběle odešla. Později mi Šerynka řekla, že je to fenka zlat. retr. Ajsha.
Ještě ten den jsem se vydal na průzkum a začal jsem v mém novém domečku objevovat spoustu nových schovávaček.
Na jednom místečku jsem našel nachystané granulky, co mám rád, a mňam dobroučkou smetááánku. Taky jsem objevil krásný pelíšek, phééééé, "já budu spinkat, kde budu chtít jáááá!"
Když večer oba čtyřnožci i dvounožci šli spát, opatrně jsem vlezl na postele, přitiskl jsem se k paničce ke krku a obličeji a začal jsem pobrukovat svoji písničku na dobrou noc. A byl jsem vítěz, nyní mám největší pelíšek na světě. Takto jsem obsadil postele páničků, a jestli tam budou chtít ještě spinkat, to na mne budou muset být moc a moc hodný.
Tak to byl můj první den v novém domově.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?