Kočičí mrně hlásí vpád na scénu

Podle názvu by se mohlo zdát, že vám chci ohlásit svoje narození, ale není tomu tak. Narodila jsem se už koncem dubna a se svojí novou rodinou bydlím od konce června. Ale nedávno mě panička přihlásila na Modrého kocouře, tak vám chci ohlásit, že už mám taky deníček! Už jsem prostě velká kočka!

Ostatně o tom jsem nenechala svoje páníčky na pochybách od prvního dne, co u nich bydlím. Ač jsem nevážila ještě ani kilo, bylo mě po celém bytě plno. Panička sice říkala páníčkovi, že vybrala to nejhodnější koťátko, které krásně hajalo v bedýnce, ale můžu já za to, že přišla zrovna, když jsem si na chvilku zdřímla mezi neustálým zlobením sourozenců? Prostě jsem malá dračice a teď už to všichni vědí! :-)

Panička mi připravila na spaní provizorní pelíšek, krabici s dekou, ale tam si mohla spát sama. Brzo to pochopila a krabici vyhodila. Já jsem si zabrala na spaní super sedátko v kuchyni, prý pánečkovo oblíbené, no tak už moje (na něm spím na své profilové fotečce). Kdykoliv si tam sedl, přiběhla jsem a ducala do něho hlavičkou tak dlouho, až se o kousek posunul, jako že se vejdeme oba. Jakmile jsem se mu usadila za zády, hezky jsem natahovala nožičky, jako že mě páneček utiskuje... Nejdéle to vydržel 5 minut, prostě sedátko je moje a basta! Další super pelíšek je ten velký v obýváku, co mu říkají gauč. Úplně nejlepší je, když na něm usne někdo z mých pánečků a já se jim pak rozvalím na záda nebo na břicho.

Jinak ale lenošení moc nehovím, jsem pořád v pohybu. Mám spoustu hraček, ale nejraději stejně číhám ze zálohy na své páníčky. Třeba paniččiny bosé nohy, to je bezva kořist! Dobrá je taky kulička z alobalu, když se za ní honím po celém bytě, přihrávám pravou, pak levou a zase pravou - to je cvrkot. Mám taky různé myšičky, míčky a plyšáčky - z nich všech mám nejradši velkou švédskou krysu (prý made in Ikea). To je konečně alespoň trochu adekvátní soupeř na rvačku - zubama se jí zakousnu do krku, zadníma ji kopu a předníma pevně držím v drápkatém sevření!

Taky mi páneček vyrobil šplhadlo, ze stromu zabetonovaného v květináči, omotané sisalem. Nahoru ještě přijde deska na odpočinek, ta se teprve vyrábí, ale mně to nevadí, stejně moc často neodpočívám. Já si doma rychle naša šplhadlo LEPŠÍ - je to výklenek v obýváku, s takovým suprovým povrchem, na kterém se perfektně brousí drápky a taky pomocí drápků vylezu až nahoru. To jsem pane horolezec, po kolmé stěně do dvou metrů výšky! Mahoře je malá plošina, kde se leží s nejlepším výhledem po bytě a můžu odsud bafat na páníčky. :-) Sice jsem musela první dny poslouchat řeči typu "to je textilní omítka, to nesmíš?" nebo "víš kolik to dalo práce?", ale ten výhled mi za to stál. Panička to vzdala skoro hned a páneček brzy po ní, mám je prostě omotané kolem tlapky :-)

Pěkný kočičí pozdrav posílá Kittie

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama