Rudá záře nad Kladnem...

Ahoj kocouřice, kocouřkátka a kocouřové...

Už chodím nějaký ten pátek sem na MK a moooooooc se mi líbí, jak vyprávíte své příběhy. Zažila jsem teď takové zvláštní dvě příhody, a tak jsem si řekla, že vám o nich napíšu... sic s chvějícím srdcem neuměla, ale přec...

Asi před měsícem se moje dvouhá jaksi divně svíjela na posteli... pořád jsem slyšela jenom „auuu, jak si mám lehnout... auuuuuuuuuu, nemůžu natáhnout nohu, auuuuuuuuuuuuuu to bolí tady od kloubu..." a takové různé věci... Nejdříve jsem si říkala, že se jí asi něco zdá, ale pak asi po hodině, co mi její skučení nedalo spát, jsem na ni mrkla a fakt vypadala nějak divně, jenom aby to s ní neseklo, kdo by mě tak po ránu ňuchňal, dobrůtky nosil a táááááák - to nemůžu dopustit... (Musím na vysvětlenou říct jednu zásadní věc, naprosto NIKDY, ale NIKDY nejdu k dvounohé, když leží na břichu... záda nemusím, jenom vždycky do klína a pod břicho a to ještě ležím speciálně zadečkem k břichu dvonohé... Hlavičkou se obracím až nad ránem, když se chci nechat pomazlit...).

Jenomže tentokrát se stalo něco divného. Z dvounohé v jednom místě probleskovaly jakási červená světýlka, tak jsem si říkala, že to musím jít zrekognoskovat. Vypadalo to jak rudá záře nad Kladnem, ehm, nad paničkou, či jakási aura nebo co... Záda nezáda – hup na ně (poprvé v životě, tak strašně moc mě ta záře lákala, navíc - co kdyby ta moje pečovatelka chytla od nějakého ohně, hrůza pomyslet) a začala jsem svůj licencovaný masérský krok přesně na tom rozzářeném místě, jak jsem vám už říkala... Dvounohá vzdychala ještě víc, prý něco jako – ty jsi moje masérka Matyldo a zase – to není možné, ty jsi moje léčitelka... Divné, dyť jsem Matylda, ale to nevadí. Na to místo, které navíc jaksi bylo moc teploučké, jsem si lehla a ležela tam tak hodinu... Pak už mi tam začalo být chladněji, tak jsem ze zad plavmo seskočila... Dvounohá mě pak moooooooc chválila, že jsem jí prý vytáhla jakousi bolest – jestli jsem slyšela dobře.

No a teď včera se opakovalo něco podobného. Však víte, včera hic jak na Sahaře, sotva jsem se ladným krokem ploužila. Dvounohá celý den hekala v posteli, odpoledne na sebe oblekla v tom Palermu ještě teplý svetr, ponožky, teplé kalhoty a hups pod 2 peřiny. Magor! V tom vedru bych si klidně vyměnila role s hadem a svlékla se... On se jí asi přehřál mozek... Ale pořád hekala a u toho hekání to vypadalo, jako by z pod peřiny vyklusávali pěkní koníci, že prý nějaká zimnice. No a pořád vzdychala – můj žaludek, auuuuuuuu, asi umřu, kdo si tě Matyldičko vezme... oni tě určitě dají do útulku, auuuuuuuuuuu. Pak koníci odklusali za roh a pro změnu začalo samé uf, uf, to je horko... pak cosi pípalo a že prý – umírám, mám 39,2... co já vím, co to říká, asi zapomněla doříct pro tebe mám 39,2 plátečku šunek nebo 39,2 tyčinek kuřecích z DM... Ale kde nic, tu nic... A představte si, že jsem zase uviděla záři nad Kladnem... Už jsem dříve říkala, že si na dvounohou lehám už skoro celé 4 roky záááááááááásadně na břicho, prdelkou pod bříško dvounohé a hlavu někde ke kolenům... Ale záře tentokrát vycházela někde více nahoře. No co naplat. Rituály se musí někdy porušit, i když jde o jejich milovnici, ne? A tak jsem se rozhodla trochu pošlapat zelí – prý zase – auuuuuuuu, Matyldičko, tvých pět kilogramů na mém žaludku je k nepřežití, ale pak jsem dalším super šlapokrokem paničku umlčela a pak tam jenom cosi ještě mručela... Pelíšek krásně hřál, a když vychladnul, tak fííííííííí pryč na balkon.

A dnes? Dvounohá mi dneska přinesla veeeeeeeeeeeeeeeliký kus šunky a spooooooooooooooustu DM tyčinek – prý – jsou to svinstva, ale vím, že je máš ráda, ty moje Léčitelko milovaná... a že jsem k tomu nepotřebovala ani jakousi hyrguli či virguli... sice nevím, o čem mluvila, ale hlavně, že mám DM tyčinky a šunku.

A tak se vás chci kocouřice a kocouřové zeptat, jestli taky vidíváte rudé záře nad svými páníky a pomáháte je léčit? Kdyžtak mňoukněte...

Vaše Matylda

PS Dvounohá prý není schopná fotit, když leží na břichu a ještě heká, a i když měla tu jakousi zimnici... tak by foťák snad ani neudržela v ruce. Tak přihodím nějakou jinou fotku, jestli vám to neva, teda jestli se to dvounohé vůbec podaří, dělá to tady v deníčku poprvé.

Sdílejte!  |  O sdílení

9 komentářů

Reklama
Reklama