Milí kočičáci a kočičky...
Denně si kladu otázku, jestli jsem nebo nejsem nejhezčí kočka. Nedivte se, že o tom přemýšlím, protože jakmile k nám někdo příjde, tak: "jeeee, to je slaďoučké koťáááátko!!! A jak to, že má tak nádherně modrááá očičkaaa?? Ty jsi ale krasavec!!!" A to je pokaždý. A jelikož máme hoodně návštěvy, jsem neustále středem pozornosti. A panička je na mě patřičně hrdá:)!! Bývá to příjemné. Například paniččina kamarádka: "Ahooj, Pinečku!! Počem, počem!! Ťuťůůů, ňuňůůů!!!" Ale někdy to bývá i nepříjemné, například se k nám přivalí taková tlustá, strašná ženská a: "Jeeee, koooočiiičkaaaa!!!!! Pojď k tetičce, pojď." No málem mě udusí, jak mě objímá, potom mě konečně pustí(šíleně od ní smrdím, nechápu, kam na tu tchoří vodu chodí), tak radši zdrhám. No to určitě nebude paniččina kamarádka, ty jsou mnohem menší naž tahle ježibaba. Ale ze všech nejraději mám svoji paničku. A náhodou jsem velice důležitý kocour! Ráno ji budím, aby stihla autobus, jak příjde odpoledne domů, roztomile jí přivítám a večer jí vrním do ucha. Tak se mějte
Pinocchio
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?